V Pixaru našli Nema, teď hledají Dory. A také nějaký nový dobrý nápad

  • 6
Příběh Hledá se Nemo získal Oscara za nejlepší animované dílo jako první v barvách společnosti Pixar. Dnes už má firma Oscarů přes dvacet a třináct let po Nemovi uvádí do kin film Hledá se Dory.

V pořadí sedmnáctý celovečerní titul z dílny Pixaru Hledá se Dory vrací do kin modrou rybu s výpadky paměti, která v hitu Hledá se Nemo provázela nešťastného Marlina při pátrání po jeho zmizelém synovi Nemovi až do akvária australského zubaře. Nyní se role obrací.

Všichni tři spokojeně žijí na korálovém útesu, než si Dory náhle vybaví, že kdysi kdesi ztratila své rodiče. Takže Marlin a Nemo pro změnu provázejí kamarádku po stopě jejích blízkých, která je zavede do obřího akvária v Kalifornii, kde se léčí nemocní mořští živočichové.

Samozřejmě přibudou vedlejší postavy. Patří k nim Hank, nevrlý zástupce rodu chobotnic, který věčně uniká zřízencům, dále hypochondr Bailey, což je samec běluhy, a konečně krátkozraká velryba Naděje.

Podle režiséra Andrewa Stantona se pod dobrodružnou cestou tají příběh na téma, jak Dory hledá sama sebe. „Vždy jsem měl spoustu nápadů, jak vysvětlit, kde se Dory vzala, a teď přišel čas je využít,“ tvrdí. Navíc mu nahrál vývoj technologií, i když vlastně nesmí být příliš znát. „Od roku 2003, kdy se zrodil šlágr Hledá se Nemo, technika hodně pokročila, jenže my jsme vázáni podobou původního filmu. Pokračování nesmí vypadat moc odlišně, takže jsme různá vylepšení do novinky propašovali. Máme dokonalejší nasvícení, flóra i fauna obsahují více detailů,“ slibuje režisér.

Staronové série

Produkce přidává lákadla ve statikách: dekorační tým musel rozmístit 26 705 korálů, v expozici otevřeného moře v Institutu pro výzkum mořského života lze spatřit celkem 16 091 ryb, migrace rejnoků obsáhla pět tisíc jedinců, v karanténním oddělení institutu se nachází jedenáct set pacientů.

Ovšem jen statistické velikášství nestačí, naopak se původní podstatě Pixaru vzdaluje. Od roku 2006, kdy přešel pod značku Disney, přibývá pochybností, zda se někdejší vývojová laboratoř animační budoucnosti nerozpustila v továrně na rodinnou zábavu. Zdá se totiž, že místo nových originálních nápadů už Pixar jen recykluje ty staré. Naznačují to návrat Nema s Dory, ale také tři díly vůbec prvního titulu Pixaru, Toy Story – Příběh hraček, dva díly Aut – třetí dorazí za rok – či dva díly Příšerek s.r.o. Navíc zakladatel studia John Lasseter ohlásil čtvrtý Příběh hraček na rok 2018 a v roce 2019 se druhým dílem vrátí Úžasňákovi.

Dušičky v Mexiku

Vůči skepsi, zda se někdejší tvořivá síla Pixaru ještě vymaní ze soukolí disneyovské továrny, lze však postavit tři argumenty. Prvním je letošní oscarový vítěz animované kategorie, snímek V hlavě, jímž Pixar znovu objevil dosud neprobádané krajiny fantazie.

Druhý přináší skutečnost, že značka pokračuje ve výrobě krátkých filmů, na nichž si testuje nové talenty – právě tak v Pixaru zazářil rodák Jan Pinkava, který získal Oscara za miniaturu Geriho hra a nyní vyvíjí krátké filmy pro Google.

A třetím důkazem životaschopnosti Pixaru se může stát Coco, celovečerní film chystaný do kin stylově na listopad 2017. Původně totiž nesl název Dia de los Muertos, což je výraz pro mexickou obdobu našich Dušiček, svátku zemřelých, který však Mexičané slaví úplně jinak: radostně, barevně, jako velký rodinný piknik na hřbitově.

A to v Pixaru taky ještě nebylo.