V Polsku začaly manévry Anakonda. Největší od pádu komunismu

  • 152
Hromadným výsadkem 1 200 vojáků u polského města Toruň začalo rozsáhlé vojenské cvičení „Anakonda 16". Celkem se do něj zapojí 31 tisíc vojáků. Jde o největší vojenské manévry na polském území od pádu komunismu v roce 1989. Mají prověřit obranu území v případě hybridní války.

Hromadný výsadek provedli američtí, polští a britští vojáci ze tří desítek letounů. Přes 500 amerických výsadkářů 82. výsadkové divize dorazilo bezprostředně ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně, 300 Britů z letecké základny Ramstein v Německu a 400 Poláků z Krakova.

Ve formaci nad městem se setkaly transportní stroje C-17 Globemaster, C-130 Hercules a C-295 CASA.

„Účelem cvičení je ověřit schopnosti zemí NATO k obraně území východního křídla Aliance,“ uvedl polský ministr obrany Antoni Macierewicz. Do cvičných operací se zapojí 31 tisíc vojáků ze 23 zemí NATO a partnerských států, tři tisíce vojenských vozidel, 105 letadel a vrtulníků a 12 plavidel.

Nejpočetnější síly vyslaly Spojené státy - 14 tisíc, Polsko nasadí 12 tisíc vojáků, Britové 800, informoval generál Mark Tomaszycki, který cvičení řídí. Česká republika vyslala k sousedům jednotku Vojenské policie. Co do rozsahu jsou to největší vojenské manévry na polském území za poslední čtvrtstoletí.

Pod názvem Anakonda se manévry konají v Polsku každé dva roky. Předchozího ročníku se účastnilo 12 500 vojáků včetně zhruba dvou stovek českých.

Cvičení bude zahrnovat operace na zemi, ve vzduchu i na moři a budou se konat na všech velkých polských cvičištích - Drawsko Pomorskie, Ustka, Swidwin, Żagań, Chełm, Nowa Deba, Orzysz a Wędrzyn. Mají prověřit obranu území v případě hybridní války.

Operace na obranu Pobaltí

Manévry jsou rozděleny do několika dílčích částí. Už v úterý seskočí zhruba dva tisíce výsadkářů poblíž Toruně. V dalších dnech zase ženisté vybudují plovoucí most přes řeku Vislu, aby přes něj mohlo projet zhruba 300 vozidel. Na pátek je zase plánován noční výsadek polských a amerických vojáků s využitím 35 vrtulníků najednou.

Především pobaltské země a Polsko se po ruské anexi Krymu obávají takového konfliktu, který kombinuje konvenční i nekonvenční prostředky boje a propagandu. Podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině by v něm mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit „právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích“.

Fotografie

Ranní výsadek amerických a polských vojáků během cvičení „Anakonda 16" v Polsku
Americké jednotky na cvičení „Anakonda 16" v Polsku
Americké jednotky na cvičení „Anakonda 16" v Polsku
Ranní výsadek amerických a polských vojáků během cvičení „Anakonda 16" v Polsku

Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně sedm procent.

A území Polska je z pohledu NATO pro obranu Pobaltí prakticky klíčové. Především pak oblast Suwalki, která je úzkou a jedinou pozemní spojnicí mezi Pobaltím a Polskem, tedy zbytkem Aliance.

„Naší strategií je zajistit bezpečnost spojenců a také varovat Rusko před další agresí po jeho invazi na Ukrajinu a nelegální anexi Krymu,“ prohlásil ke cvičení už dříve velitel amerických pozemních sil Evropě, generál Ben Hodges.

Severoatlantická aliance podle jeho slov musí dát jasně najevo, že je schopná nasadit jednotky v Polsku či v pobaltských zemích dříve, než nějaká možná krize nastane.

Moskva: Manévry nepomáhají důvěře a bezpečnosti

Prakticky současně s cvičením Anakonda začaly v Baltském moři další velké manévry Severoatlantické aliance „BALTOPS“ (více o cvičení BALTOPS zde). Ty jsou rovněž zaměřeny na obranu pobaltských republik. Do cvičných operací se tam zapojí i švédské a finské jednotky.

Rusko cvičení v Polsku odsoudilo s tím, že neprospívá důvěře a bezpečnosti v Evropě. „V každém případě vojenská cvičení, která jsou založena na legendách s jednoznačně srozumitelným směrem, rozhodně nepřispívají k atmosféře důvěry a bezpečnosti,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Poukázal také na pokračující nedůvěru mezi Ruskem a NATO. Aliance se chce s ruskými představili sejít v následujících týdnech ještě před svým summitem ve varšavě, kde má rozhodnout o posílení své vojenské přítomnosti na východní hranici. Moskva se však na setkání na úrovni velvyslanců zatím nijak „zvlášť netváří“.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov avizoval, že v reakci cvičení na Baltu a zapojení Finska přijme blíže nespecifikovaná opatření. „Nebudeme skrývat náš negativní postoj k přibližování vojenské infrastruktury NATO směrem k našim hranicím a vtažení nových států do vojenské činnosti bloku,“ prohlásil Lavrov.

, natoaktual.cz

Video