Dvojčata na olympijských hrách? Žádná novinka.
Pod pěti kruhy už v historii bojovalo celkem 188 dvojčat, z toho 127 bratrských, 53 sesterských a 8 smíšených. Těmi nejúspěšnějšími pak není nikdo jiný než slovenští bratři Hochschornerové, trojnásobní olympijští vítězové.
Ale trojčata?
To pod pěti kruhy ještě nebylo.
V Riu se o tuhle kuriózní premiéru postarají tři blonďaté dívky z Estonska. Od mládí milují sport. „Pořád jsme se hýbaly, tancovaly. I to nás dotáhlo k profesionálnímu sportu,“ říká Lily Luiková.
K běhání je ale dotáhla ta nejstarší – Liina, podle které mají všechny dispozice spíš pro dálkové běhy než pro sprinty.
A tak se jim ve čtyřiadvaceti všechny na estonské univerzitě v Tartu začaly věnovat pod dohledem trenéra Harryho Lemberga.
„Už po roce jsme měly doma skvělé výsledky. Myslely jsme si, že bychom mohly něčeho dosáhnout i za hranicemi, třeba se dostat na mistrovství Evropy nebo na olympijské hry,“ vzpomíná Lily.
Šly si za svým snem a před dvěma lety se staly prvními trojčaty na atletickém mistrovství Evropy v Curychu.
Ale tady pohádka nekončí. Rio v tu chvíli vlastně nebylo až tak daleko. Trojice si vytvořila vlastní slogan „Trio to Rio“ a sestry doufaly, že zvládnou zaběhnout olympijský limit, který byl stanoven na 2:45:00.
Povedlo se to Lily i Liině a čekalo se, jestli to zvládne i třetí Leila. Po maratonu v Hamburku už bylo jasné, že trojice bude v Brazílii kompletní.
Občas trénují každá jinde, ale zimu spolu tráví pravidelně v Keni ve vysoké nadmořské výšce. „Trénovat samotná je nuda,“ vysvětluje Leila Luiková.
Spolupracují všude, někdy i během závodů, kdy chvíli jedna druhé rozráží vzduch. A když náhodou jedna z trojice chybí, už to není ono. „Pokud jedna z nás nemůže závodit, chybí nám. Nejsme kompletní tým, jedna část chybí a my to cítíme,“ povídá Lily Luiková.
#triotorio on pildis, aga kes kurat need särgid disainis? Sama hästi võiks sponsorid rahapakke põletada. pic.twitter.com/x422iO5o1d
Samy ví, že svým vzhledem přidělávají vrásky na čele organizátorům i komentátorům. Kvůli své podobnosti dokonce můžou na dresu nosit kromě příjmení i své vlastní jméno. „Někdy se nás snaží rozeznat i podle čísel, protože máme stejné oblečení i podobnou techniku běhu,“ směje se Liina Luiková.
V tuhle chvíli všechny tři trénují v severní Itálii, ze které následně odletí přímo do Brazílie, kde rozhodně nebudou favoritkami. Olympijský rekord na loňských Hrách stanovila Etiopanka Gelanaová časem 2:23:7. Přitom nejrychlejší a zároveň nejstarší z trojice, Leila, má osobní rekord 2:37:12.
„Našim snem je medaile, ta by byla skvělá. Ale musíme žít v realitě, je velmi těžké konkurovat Keňankám. Zatím nejsme na jejich úrovni, ale za dva za tři roky? Uvidíme,“ doufá Leila Luiková.
Pro Rio je ale cíl jiný: doběhnout maraton společně až do cíle.
