Klimatolog Luboš Němec v MF DNES označil bouřku, která se v úterý prohnala přes Město Albrechtice ve Slezsku za „stoletou“. Opravdu byla tak výjimečná?
Při té bouřce bylo naměřeno přes sto milimetrů srážek za jednu hodinu, což je hodnota v našich podmínkách opravdu výjimečná. Takový srážkový úhrn během jedné hodiny není běžný na území České republiky.
Jan Daňhelka
Co způsobí tak intenzivní lokální bouřku? Dá se předvídat, že bude tak silná?
V tomto případě se bouřka zjevně obnovovala, vytvářela se nová a nová bouřková jádra na jednom místě. Proto nad Albrechticemi tolik pršelo.
Existují parametry stavu atmosféry a některé z nich svědčí o tom, že se mohou bouřky vyskytovat. Ale předpovědět, která bouřka se kde přesně vyskytne a jak silná bude, je mimo lidské možnosti. Lze říct, že některý den budou bouřky silnější než jiný, protože tomu nasvědčují podmínky. Přispívá tomu zejména velká nestabilita vzduchu a vysoká vlhkost vzduchu. To jsou faktory, které naznačují možnost silnější bouřky.
S prudkými lijáky se potýká i Francie a Německo, Bavorsko hlásí záplavy. Je to běžný jev v centrální části Evropy v tomto období?
Výskyt bouřek na konci května a v červnu je obvyklý, k tomu období patří. Stačí se podívat do historie. Konec května byl často spojený s přívalovými srážkami. V roce 2010 byly velmi intenzivní srážky v Moravskoslezském kraji, v povodí Olše a Bečvy. V roce 2013 na začátku června přišla povodeň na celém povodí Vltavy. A dál v minulosti, v roce 1872 byla obrovská přívalová povodeň, která postihla hlavně dolní tok Berounky.
Lidé doufají, že se po loňském suchém roce alespoň naplní zásoby podzemní vody. Je tomu tak?
Tam, kde se ta bouřka „vysype“, tak na to samozřejmě krajina reaguje jako celek. Tudíž nejenže vodu přijme půda a zvednou se vodní toky, ale také se určitě dostane do podzemních vod. Problém je, že bouřky se vyskytují ve velké intenzitě na malém území. Někde spadne sto milimetrů, ale o pár kilometrů dál může jen slabě pršet, což celkový problém sucha nevyřeší. Dopadá to tak, že na jednom místě se zlepší stav podzemních vod a o kus dál opravdu může převládat sucho. Vody spadne dostatek, ale pokrytí je velmi nerovnoměrné. Někde se bouřkové období ani neprojeví.
Máte přehled, které oblasti to jsou? Kde se deště nemohou dočkat?
Vyhodnocení sucha se dělá po týdnu. Nyní máme k dispozici údaje k tomuto pondělí, které nejsou vzhledem k hojnému výskytu srážek v posledních dnech zcela aktuální.
Nicméně co se týče stavu podzemní vody, které ze všech ukazatelů na to reagují nejpozději, ten byl nepříznivý na severu Moravy hlavně v povodí Opavy, kam se trefila ta bouřka v Albrechticích. Ale není to tak, že se tím vyřeší sucho v celém regionu. K pondělí bylo pod normálem víceméně celé území republiky. Uvidíme podle dat příští pondělí, jak se srážky projevily na celkové situaci.
Platí, že deficit by pomohl dorovnat spíše mírnější a dlouhodobý déšť?
Je lepší, když prší slaběji. Pozvolněji se doplňují zásoby pro půdu, to je příznivější. Ale neznamená to, že přívalové srážky vodu do krajiny nedodají. Dodají, avšak velice nerovnoměrně.
Naplnily bouřky české řeky na normální stav?
Můžeme říct, že situace se oproti minulému týdnu zlepšila v jižních Čechách, kde jsou toky blízko průměru nebo nad průměrem. Podobně to platí pro Slezsko. Avšak zůstávají toky, kam se bouřky netrefily a jsou pro toto období výrazně pod průměrem. Záleží, jak bouřky konkrétní oblast zasáhly. Někde třeba pomohly půdě, ale do vodních toků se už voda nedostala. Například říčka Mrlina (v Královéhradeckém a Středočeském kraji, přítok Labe - pozn. red.), v níž je mnohem méně vody, než mělo by být.
Jaký je odhad na nadcházející léto? Bude opět suché?
Nelze vůbec odhadovat. V našich podmínkách záleží na tom, jaká bude srážková situace. A předpovědět srážky ve střední Evropě na několik týdnů, ne-li měsíců dopředu, možné není. Co se týče hydrologie, tady predikci udělat nemůžu.
