Moderní rychlovlaky by měly mezi Prahou a Brnem jezdit 350kilometrovou rychlostí - podobně jako francouzské střely AGV (nástupce TGV). Na Vysočině se počítá s vybudováním čtyř zastávek. | foto: Reuters

Peníze by na ni byly. Jenže trasu vysokorychlostní trať stále nezná

  • 404
Ačkoli se Česko zavázalo Evropské unii, že do roku 2030 zprovozní první kilometry vysokorychlostní trati, nic zatím o jejím budování nesvědčí. Kudy povede přes Vysočinu, je stále ve hvězdách. Problémy nastávají hlavně od Jihlavy na západ. SŽDC navíc už potřetí zrušila soutěž na srovnávací studii.

Jinde - ve Španělsku či ve Francii - je to tak běžné, pohodlné a oblíbené. Žádné rozčilování se za volantem auta v dopravních zácpách na dálnici.

Stačí sednout do vlaku, který komfortem připomíná letadlo, a v klidu se za prací, k doktorovi nebo za zábavou přepravit po vysokorychlostních kolejích. Tiše, bez drncání a za pár desítek minut.

Co v Česku u VRT chybí

  • jasné vládní „ano, půjdeme cestou VRT“
  • zákon o liniových stavbách, který by ve veřejném zájmu dokázal mimo jiné rychle a účinně řešit pozemkovou přípravu
  • kvalitní stavební zákon, který by sjednotil EIA, územní rozhodnutí a stavební povolení do jednoho svižného povolovacího procesu
Za kolik se staví 1 km VRT:

Španělsko - průměrně 16 mil. eur

Francie - od 10 do 40 mil. eur

Česká republika - 500 mil. korun (jedná se o odhad)

„I u nás na to existují zdroje peněz. Vůle posouvat věci důrazněji dopředu zatím ale chybí,“ upozornil Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu, když si na mezinárodní konferenci o vysokorychlostních tratích (VRT) v Náměšti nad Oslavou vyslechl příspěvky kolegů právě ze Španělska a z Francie.

Česká republika je pozadu. Přitom se Evropské unii zavázala, že do roku 2030 zprovozní první kilometry „vrtky“.

Zrovna Vysočina je kraj, kterým by v budoucnu rychlovlaky mohly svištět po dvoukolejné trati rychlostí okolo tří set kilometrů v hodině. A propojit tak konečně poprvé v historii napřímo dvě největší česká města, Prahu a Brno, a ulehčit souběžné dálnici D1.

Při zastávkách Pelhřimov - Humpolec, nádraží Jihlava město, Velké Meziříčí i Velká Bíteš by se tisícům lidí otevřely dveře pro úplně nový způsob života. Při propojení s nově plánovaným krajským integrovaným dopravním systémem by dostala velká část obyvatel možnost denně dojíždět mimo Vysočinu, klidně právě do Brna nebo do Prahy.

„Při rychlosti 320 kilometrů za hodinu se předpokládá cesta mezi Jihlavou a Brnem za pětadvacet minut. A mezi Jihlavou a Prahou zhruba za čtyřicet minut. To je včetně zajíždění vlaků z centra do centra,“ uvedl organizátor konference Aleš Kratina.

Vysočina by tak mohla přestat ztrácet obyvatele, kteří se nyní za lepšími životními podmínkami musejí stěhovat. Lidé mají totiž nastavenou psychologickou hranici cestování za prací na hodnotě maximálně 60 minut.

Z Brna do Jihlavy je trasa jasná. Z Jihlavy na Prahu zatím ne

Stále to ale zní jako nedostižný sen. Změní se brzy něco? Kratina říká, že by věci už měly dostat rychlejší spád. Nedobrý stav teď souvisí s tím, že dosud není jasně vytyčeno, kudy má VRT vést.

KOMENTÁŘ: Rychlovlak není důležitý pro ČR, chce ho Evropa

Na Vysočině je trasa z Brna do Jihlavy daná, víceméně kopíruje dálnici D1. Podle Kratiny bez zásadního problému. „Ten nastává mezi Jihlavou a Prahou, kde dnes existuje v krajském územním plánu koridor směrem na Kolín široký 600 metrů a omezující rozvoj obcí,“ uvedl.

Stát si podle něj ani není jistý, zda takto navržená varianta, je ta nejlepší. „A to se pořád pohybujeme pouze na úrovni řešení územního plánu. My ale chceme, aby ve výhledu dvou let byl koridor stabilizován,“ řekl.

To znamená, aby byla v územním plánu kraje jasná čára, kudy VRT povede - logicky provázaná se sousedním Středočeským krajem. Kde se dosud lavíruje mezi trasováním na přehuštěný směr Kolín, tam by další dopravní stavba komplikovala situaci. Anebo méně komplikovaně směr Benešov.

„Máme signály ze Středočeského kraje, že směr Benešov a Vlašim taky sledují jako preferovanou variantu,“ podotkl Kratina.

Správa železniční dopravní cesty se podle něj nedávno rozhodla zadat důležitou srovnávací studii ve variantách Kolín a Benešov.

„Varianta Benešov je podle našeho názoru vhodnější pro obsluhu Vysočiny. Bohužel podle mých informací už byla soutěž na studii potřetí zrušena,“ zmínil Kratina.

Dalším krokem je podle jeho slov to, aby česká vláda přijala jasný plán, že vysokorychlostní tratě chce, což dosud neudělala, byť okolní státy touto cestou jdou.

„Když ten krok vláda udělá, úsek Praha - Brno by se mohl začít stavět za osm let, přičemž stavba samotná by měla trvat tři roky,“ vysvětlil. Podle něj to české firmy umějí a i on zopakoval, že peníze na stavbu jsou. „Akorát my je nyní používáme stále jen na překopávání koridorových tratí. Žehlíme stávající rychlosti, nestavíme novou kapacitu.“

Dlouho se také mluví o vybudování vysokorychlostní trati Praha - Drážďany:

20. ledna 2016