Ruský prezident v pátek varoval Rumunsko a Polsko, že se mohou octnout v mířidlech ruských raket kvůli americkému protiraketovému štítu, který se nachází na území obou států. Rusko obranný systém považuje za bezpečnostní hrozbu pro své území, uvedla agentura Reuters.
„Budeme muset učinit některá opatření, která zajistí naši bezpečnost,“ řekl Putin během setkání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem v Aténách.
Američané už dříve uvedli, že štít je určený na obranu před Íránem, nikoli Ruskem. Podle Putina to však nedává smysl, neboť Teherán už dříve přistoupil na mezinárodní dohodu, která omezuje jeho jaderný program.
Putin v Řecku bojuje i proti sankcím
V sobotu se pak ruský prezident vydal na posvátnou horu Athos. Poprvé Putin - jako vůbec první ruský prezident - navštívil posvátnou horu v září 2005, kdy připlul na soukromé jachtě za přísných bezpečnostních opatření. Novináři nemohli být tehdy návštěvě na Athosu, kam nesmějí vstoupit ženy, přítomni. Nicméně do médií se dostalo, že šéf ruského státu byl představiteli mnišské republiky „grandiózně uvítán v duchu byzantské tradice“. Navštívil také několik z 20 pravoslavných klášterů, včetně ruského kláštera svatého Pantělejmona.
Podobně jako před 11 lety, tak i nyní Putin zavítal na Athos v rámci dvoudenní návštěvy Řecka, zaměřené podle ruských komentátorů především na podkopání sankcí Evropské unie. Ve správním středisku Athosu Kariés jej podle agentury AP uvítali opati klášterů, jakož i zástupce patriarchátu. Bohoslužby, sloužené na svou počest, se prezident zúčastnil usazen na biskupském trůnu.
Athos označil Putin za zdroj víry coby morální opory společnosti. „Jsem tu podruhé a vždy cítím zvláštní vřelost, dobro a nejlepší vztah nejen ke mně jako hlavě ruského státu, ale i vůči celému ruskému lidu,“ řekl podle agentury TASS.
„Ruský Vatikán“
„Athos je nejen Mekkou pro pravoslavné poutníky, ale i ‚místem obnovení duchovní síly‘ pro ruskou politickou elitu, která aktivně bojuje proti prosazení pravidel Evropské unie na Athosu,“ poznamenal ruský internetový list Gazeta.ru. Posvátné hoře se také říkává „ruský Vatikán“. Nicméně klášter ruských mnichů, v minulosti kontrolovaný ruskou pravoslavnou církví, nyní spadá pod konstantinopolský patriarchát.
Ruští mniši sem přicházeli i za dob Sovětského svazu. První skupina dorazila v roce 1970, vinou neochoty sovětských úřadů fakticky svolit k emigraci mnichů, kteří dostávali řecké občanství, a přes nedůvěru řeckých úřadů k imigrantům ze Sovětského svazu. V současnosti o poutě na Athos panuje mezi obyčejnými i vysoce postavenými Rusy obrovský zájem.
Za hlavního lobbistu Athosu v ruské politice je podle listu považován bývalý šéf státních drah Dmitrij Jakunin, který v roce 2014 na fóru Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos hostil českého prezidenta Miloše Zemana. Právě Jakunin patří k obhájcům mnišské republiky, která se odmítá podrobit požadavkům EU na rovnoprávnost žen. Nicméně zvláštní postavení posvátné hory je zakotveno i ve smlouvě o vstupu Řecka do EU.
„Dobíjet baterky“ na Athos jezdí i ruský generální prokurátor, ministři spravedlnosti a obrany či petrohradský gubernátor. A na rekonstrukci kláštera svatého Pantělejmona se v Rusku vysbírala miliarda rublů, jak uvedl premiér Dmitrij Medveděv před pár lety. Athos navštívili i bývalí ukrajinští prezidenti Viktor Juščenko a Viktor Janukovyč. Dokonce se spekulovalo, zda se zde Janukovyč po svém předloňském svržení neskrývá, exil však našel v Rusku.
