První jízda: Yamaha MT-10 si titul Motocyklu roku zaslouží

  • 1
Poprvé jsme vyzkoušeli Motocykl roku 2016 v ČR, litrovou Yamahu MT-10. V jejím sedle jsme celý den na jihu Španělska strávili hledáním odpovědi otázku, jestli jde „jenom“ superbike R1 bez kapot a s levnějšími komponentami, nebo zda má opravdu svůj vlastní charakter a styl.

V případě MT-10 popustili designéři od Yamahy uzdu fantazii ještě o dost víc než u svých ostatních pořádně divokých modelů. Mezi novináři na prvních jízdních testech ve Španělsku často znělo přirovnání k robotu „Číslo 5“ nebo komentáře o mimozemšťanovi či UFO.

Jisté je, že tenhle futuristický design nechá málokoho klidným a bude mít své obdivovatele i odpůrce. MT-10 jednoznačně odkazuje na DNA superbiku R1, vývojáři z Yamahy ale přepracovali v případě motoru čtyřicet a v případě podvozku přes šedesát procent dílů.

Vyšší krouťák než superbike R1

Maximální výkon je oproti superbiku R1 sice snížený na „pouhých“ 160 koní a maximální rychlost spadla na 245 km/h, ale výkon MT-10 rozhodně citelně nezmizel. Do deseti tisíc otáček má naopak vyšší točivý moment i počet koní než R1, úbytek se projevil až v radikálním „okruhovém“ pásmu nad deset tisíc otáček.

Proti er-jedničce byly změněny písty, ojnice, vačky, ventily, vstřikování a vzhledem k posílení spodních a středních otáček bylo přepracováno i výfukové potrubí.

Yamaha MT-10

Při klidné jízdě je zvuk motoru možná až dost tichý, ale po pořádném zatažení za plyn se ozve agresivní uřvaný chraplák známý z R1. Motor má tři palivové mapy – Standard, A a B. Standard je nejuhlazenější, áčko je střed a béčko je pak nejagresivnější. Bohužel je ale agresivní až moc.

Vzhledem k tomu, že jsme najezdili většinu testování za deště a na mokrých silnicích, musím pochválit i kontrolu trakce. Je nastavitelná ve třech stupních a je možné ji i vypnout úplně. Stupeň jedna zasahuje minimálně a přihlásí se až při ztrátě kontroly. Naopak třetí stupeň kontroly hlídá případnou ztrátu trakce pečlivě, až s předstihem, a kromě toho je při jeho použití kontrolováno i nechtěné zvedání předního kola při rozjezdu.

Převodovka je sice identická s er-jedničkou a funguje naprosto přesně a spolehlivě, ale přesto byla jedním z největších překvapení. Dlouhé rychlostní stupně jsou umocněné menší rozetou, které proti superbiku chybějí dva zuby. A to není tak málo, na charakter motorky to má opravdu výrazný vliv.

Nenapadá mě moc jiných motorek, u kterých jsem točil jedničku víc než do 110 km/h a dvojku téměř do 150 km/h. Na klikatých silnicích jsem si běžně vystačil s dvojkou a trojkou. Zatímco u většiny motorek používám jedničku striktně jen na rozjezdy, u téhle motorky jsem na ni v utažených zatáčkách běžně podřazoval. Vzhledem k jejímu zpřevodování jsem se nemusel bát její agresivity, ale na druhou stranu je pravda, že mi při rozjezdech malinko chyběla.

Yamaha MT-10
Yamaha MT-10

Převodovku bude možné doplnit i o rychlořazení a vzhledem k civilnímu zaměření motorky přijde vhod i tempomat. Tlačítko jeho aktivace i ovládání zvýšení i snížení rychlosti je na levém řídítku. Jeho deaktivace je možná klasicky stisknutím spojky nebo brzdy, ale nabízí se i další zajímavá možnost – při zavřeném plynu otočíte madlem kontra.

Elektronika na každém prstu

Veškeré informace se ukazují na barevném LCD displeji, který je i na ostrém slunci dobře čitelný. Řadový čtyřválec potřebuje svůj prostor, takže motorka je výrazně širší než menší sestřičky MT-07 a MT-09, ale stále je příjemně kompaktní.

Řídítka jsou příjemně široká a posaz za nimi vzpřímený, k tomu přispěla například i zkrácená nádrž. Sedlo je sice spíše tvrdší, ale je široké a rovné a i po celodenním ježdění jsem se cítil v pohodě. Spíš mě udivilo, jak málo opticky stačí ke změně charakteru motorky. Jeden ze strojů, který jel s námi jako doprovod, měl osazeny pouze tři relativně jednoduché textilní kufry, vyšší štítek a chrániče rukou. A rázem se tvářil jako cesťák.

Yamaha MT-10

Ovládání na řídítkách vypadá na první pohled trochu komplikovaně, ale po chvíli používání se mi dostalo pod kůži a bylo pro mě celkem intuitivní. Na levém řídítku je kromě obvyklých ovladačů i ovládání tempomatu a nastavení kontroly trakce, napravo zase tlačítko volby jízdního režimu a zapínání výstražných světel.

Dlouhá jednička i do zatáček

Přední i zadní tlumení vychází z R1, takže přesně podle očekávání funguje skvěle. Předek i zadek je snadno nastavitelný, ale během testu mě ani jednou nenapadlo, že bych chtěl cokoli měnit. Vyvážení komfortu i tuhosti a následné zpětné vazby mi naprosto vyhovovalo, motorka je úžasně hravá a obratná.

Zásluhu na tom má i krátký rozvor (1 400 mm), který je dokonce kratší než u MT-09. Přesto má motocykl i ve vysokých rychlostech výbornou stabilitu. Sedmnáctipalcová kola a ráfky jsou identické s er-jedničkou, naopak brzdiče jsou od Nissinu a nejsou tak ostré jako u R-1.

Při jízdě po městě bylo celkem nezvyklé počítat s dlouhou jedničkou a s tím, že se používá i při jízdě v běžném provozu. Při nižších rychlostech jsem měl dvojku zkrátka moc podtočenou. Po vyjetí z města záleží jen na vás, jaký jízdní mód si nastavíte a to nemyslím jen v elektronice motorky, ale především v hlavě. Mašina funguje totiž velmi dobře i v nižších a středních otáčkách. Upřímně jsem se bál, že to bude další čtyřválec, který bude nutit jezdce jezdit jako blázen a držet ji neustále v maximálních otáčkách.

Yamaha MT-10

V zatáčkách se motorka cítila jako ryba ve vodě a uměla je projet s patřičnou agresivitou. Vzhledem k tomu, že jsme najezdili většinu testu na mokru, je třeba vyzdvihnout obuté pneu Bridgestone Batlax Hypersport S20, které dávaly obrovskou jistotu. Kdybych vyloženě nehledal meze, ani bych nezjistil, že tahle motorka má i kontrolu trakce.

Novinka od Yamahy je nejen hodně hravá a obratná, ale dává i dostatek jistoty. Do zatáček padala s lehkostí a vytahovala mě z nich akcelerací, ať jsem měl zařazeno téměř cokoli. Pokud pořádně zaberete za plyn, a to při jakémkoli jízdním režimu (ano i při standardu), MT-10 se velmi ochotně zvedne na zadní. I proto je na motorce osazen elektronicky regulovaný tlumič řízení, díky kterému jsem i přes časté přizvedávání předního kola nikdy nepocítil vibrace předku nebo jinou krizovou situaci.

Příjemným překvapením byl i minimalistický štítek, od kterého jsem moc ochrany nečekal, o to příjemnější pak bylo, že do rychlosti kolem 170 km/h chránil vcelku slušně. Po zalehnutí na vysokou nádrž jsem se snadno udržel i při rychlostech výrazně přesahujících 200 km/h.

Yamaha MT-10 tedy rozhodně není „jenom“ R1 bez kapot. Je uplácaná ze stejného základu a DNA superbiku se v ní nezapře, ale spousta změn z ní udělaly vynikající univerzální motorku. Odmění vás emocemi při dravém průjezdu zatáček, ale odveze i na výlet se slečnou. Mimo závodní okruh si ji užijete stejně jako legendární R1, ale ušetříte spoustu peněz. Jen musíte „strávit“ její design. Spoustu lidí určitě nadchne a spoustu naopak otráví. Rozhodně se jí ale nedá upřít individualita.

Yamaha MT-10

Motor
Typ: kapalinou chlazený, 4taktní, DOHC, 4ventilový
Zdvihový objem: 998 ccm
Vrtání x zdvih: 79,0 mm x 50,9 mm
Kompresní poměr: 12 : 1
Maximální výkon: 118 kW při 11 500 ot/min
Maximální točivý moment: 111 Nm při 9 000 ot/min
Systém mazání: zásoba oleje v klikové skříni
Typ spojky: mokrá, vícelamelová
Karburátor: vstřikování paliva
Systém zapalování: TCI
Systém startování: elektrický
Převodovka: stálý záběr, 6rychlostní
Koncový převod: řetěz
Spotřeba: N/A

Podvozek
Rám: hliníkový, Deltabox
Systém předního odpružení: teleskopické vidlice, Ø 43 mm
Přední zdvih: 120 mm
Systém zadního odpružení: kyvná vidlice, (kloubové odpružení)
Zadní zdvih: 120 mm
Přední brzda: hydraulická s dvojitým kotoučem, Ø 320 mm
Zadní brzda: hydraulická jednokotoučová, Ø 220 mm
Přední pneumatika: 120/70 ZR17 M/C (58W)
Zadní pneumatika: 190/55 ZR17 M/C (75W)

Rozměry
Celková délka: 2 095 mm
Celková šířka: 800 mm
Celková výška: 1 110 mm
Výška sedla: 825 mm
Rozvor kol: 1 400 mm
Minimální světlá výška: 130 mm
Mokrá hmotnost včetně náplní: 210 kg
Kapacita palivové nádrže: 17 L
Kapacita olejové nádrže: 3,9 litru

Cena: 369 990 Kč