Clintonová se prohlásila vítězkou v Kentucky a střihá metr k nominaci

  • 41
Už jen přibližně sto delegátských hlasů chybí Hillary Clintonové k nominační většině, která by jí na konventu zajistila prezidentskou kandidaturu. Bývalá první dáma se prohlásila vítězkou primárek v Kentucky, v Oregonu po sečtení zhruba poloviny hlasů vede vermontský senátor Bernie Sanders.

Po sečtení 99 procent hlasů z kentuckých primárek vede se 46,8 procenta bývalá ministryně zahraničí, Sanders za ní zaostává ale jen 0,5 procentního bodu. Clintonová se nicméně již prohlásila za vítězku klání a i zástupkyně kentucké vlády ve vysílání CNN neoficiálně potvrdila, že Sanders už nemá šanci výsledek zvrátit a Clintonovou porazit.

Z primárek v Kentucky si oba demokratičtí uchazeči o křeslo v Bílém domě odnesou přinejmenším 27 delegátů, informovala agentura AP.

V oregonských demokratických primárkách po sečtení více šedesáti procent hlasů vede Bernie Sanders, který získá na základě proporčního rozdělení nejméně 28 delegátů. Clintonová si jich z Oregonu odnese přinejmenším 24.

Hillary Clintonová tak má po úterních primárkách na svém kontě už 2 267 a Sanders 1 526 delegátů. K získání demokratické nominace je zapotřebí 2 383 delegátských hlasů.

Aby senátor bývalou první dámu v souboji o nominaci porazil, musel by ve zbývajících primárkách a volebních shromážděních získat tři čtvrtiny všech delegátů, pokud se nějak nezmění podpora tzv. superdelegátů, kteří v naprosté většině stojí za Hillary Clintonovou. Sanders opakovaně oznámil, že se nevzdá a v souboji hodlá pokračovat do posledního volebního klání.

V Oregonu se konalo i republikánské nominační hlasování. Donald Trump v něm zvítězil se ziskem 66,8 procenta hlasů. Realitní magnát nicméně již neměl po odstoupení Teda Cruze a Johna Kasicha žádné oficiální soupeře. V Oregonu republikáni rozhodovali o 28 hlasech, Trump z nich získal přinejmenším 17, po třech hlasech obdrželi i odstoupivší Cruz a Kasich. S nynějšími 1 152 delegáty Trumpa od nominace dělí 85 hlasů.

Trump: Mám deset miliard dolarů. Experti pochybují

Trump v úterý také rozvířil otazníky kolem svého bohatství. Realitní magnát uvedl, že jeho čisté jmění činí více než deset miliard dolarů (238,9 miliard Kč). Nezávislí analytici přitom dlouhodobě odhadují, že jeho majetek nepřesahuje polovinu této částky, informovala agentura AFP.

Realitní magnát, který během kampaně opakovaně upozorňoval na svůj rozsáhlý majetek a na fakt, že kampaň financuje z vlastních zdrojů, dlouhodobě čelí výzvě, aby zveřejnil daňové přiznání. Trump to však odmítá s tím, že do výše daní, jaké platí, nikomu nic není.

„Vybudoval jsem neuvěřitelnou společnost a nahromadil jsem jeden z nejúžasnějších souborů realitních aktiv, z nichž mnoho řazeno mezi nejlepší a nejvíce ikonické reality na světě,“ uvedl Trump v prohlášení.

Američtí prezidentští kandidáti dobrovolně zveřejňují svá daňová přiznání už desítky let. Učinili tak Trumpovi republikánští rivalové, kteří mezitím ze souboje o stranickou nominaci odstoupili, ale i uchazeči o demokratickou nominaci Hillary Clintonová a Bernie Sanders.

Trump v rozhovoru poskytnutém agentuře Reuters poodhalil také některé další kroky, které by učinil v zahraniční politice v případně svého zvolení. Otevřený je například osobnímu setkání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem na jednání o zastavení jaderného programu jeho země.

„Neměl bych problém s ním mluvit,“ uvedl Trump. „Zároveň bych zatlačil silně na Čínu, protože máme nad Čínou ohromnou hospodářskou moc,“ dodal. Čína je hlavním spojencem izolovaného režimu v severní části Korejského poloostrova. Jednání o jeho jaderném programu se prakticky zastavila v roce 2008.

Poradce demokratické uchazečky o křeslo v Bílém domě Hillary Clintonové pro zahraniční politiku Jake Sullivan v reakci na výrok uvedl, že Trump trpí „bizarní fascinací zahraničními siláky“, jakými jsou Kim Čong-un nebo ruský prezident Vladimir Putin, zatímco uráží nejbližší americké spojence. „Jeho pojetí zahraniční politiky nikomu jinému nedává smysl,“ řekl Sullivan.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video