Oba jihokavkazské státy rozděluje už od konce 80. let minulého století spor o Náhorní Karabach, ázerbájdžánskou oblast osídlenou Armény. Krvavá válka, která vyústila ve faktické odtržení arménské enklávy, skončila v polovině 90. let zastavením palby, ale klid na linii příměří prakticky nikdy nebyl. Nejvážnější střety se odehrály počátkem letošního dubna a vyžádaly si desítky obětí.
Prezidenti Serž Sargsjan a Ilham Alijev se shodli na tom, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vytvoří plán na prošetření dubnových případů porušování příměří. Zároveň mají podle arménské strany zájem na trvalejším řešení situace, k němuž by mohla vést další jednání. O termínu příští schůzky by se mělo rozhodnout v červnu, uvedl Lavrov.
Rakousko označilo ještě před jejím začátkem pondělní schůzku za možný start nového jednacího procesu, který by vleklý karabašský problém pomohl řešit. Na detailní analýzu situace ovšem čas nebyl.
Kerry a Lavrov ještě před arménsko-ázerbájdžánským summitem ve Vídni jednali o situaci v Sýrii a na východě Ukrajiny. V této souvislosti podle agentury TASS debatovali i o výsledcích čtyřstranné ministerské konference o krizi v Donbasu, která se konala 11. května v Berlíně.
S prezidenty Sargsjanem a Alijevem se ve Vídni sešla také Federica Mogherininová, která stojí v čele evropské unijní diplomacie.
V dubnu vypukly v Náhorním Karabachu nové střety:
