Vepřín zůstane, prohlásil u památníku v Letech ministr Dienstbier

  • 77
Několik desítek lidí se v pátek sešlo při pietním aktu u bývalého romského koncentračního tábora v Letech u Písku. Mezi hosty byl i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který prohlásil, že v blízkosti památníku bude zřejmě i nadále stát vepřín. Připomněl i současný přístup společnosti k migrantům.

„To, co se dělo zde, je projevem toho, že část české společnosti odmítla za druhé světové války kohokoliv, kdo byl jiný, cizí. Myslím, že je to podstatné i v dnešní situaci, kdy vidíme náznaky toho, že nejsme imunní proti opakování minulosti,“ řekl Dienstbier.

U diskutované otázky vepřína, který je v sousedství památníku, se návštěvníci shodli, že i po letech doufají v jeho odstranění. Podle Dienstbiera se ale v nejbližší době nic nezmění.

„Setkal jsem se s majiteli vepřína, jednání byla korektní, ale nepřinesla žádný konkrétní posun. Střetávají se tu ale zájmy. Na jedné straně musíme zajistit důstojnost tohoto pietního místa na druhou stranu je tu záměr pokračovat v zemědělském podnikání,“ podotkl Dienstbier.

Podle Jana Čecha, místopředsedy představenstva společnosti Agpi Písek, která vepřín v Letech vlastní, je problém hlavně v tom, že firmě nikdo nenabízí nic konkrétního.

„Když nám bude nabídnuto adekvátní vhodné místo pro provoz jinde, jsme ochotni vepřín přestěhovat. Vůle něco hledat snad je, ale bez výsledku. Celá situace, která trvá už 18 let, nás tak jen obtěžuje a zdržuje. Jsme ochotni mluvit o výměně, ale nechceme si areál sami stavět. Nechceme peníze do ruky,“ uvedl Čech.

„A proč bychom měli mít starost s hledáním náhradního místa my? Přesun vepřína z Letů chce společnost a když vláda uzná, že je to důležité, ať to řeší, pokud ne, ať řekne, že se vepřín přesouvat nebude, ale už by měla nějak rozhodnout,“ podotkl.

Sběrný tábor v Letech vznikl za druhé světové války. Od srpna 1942 začal sloužit pro shromažďování Romů a z pracovního tábora se stal internační, odkud část vězňů putovala do Osvětimi.

Od srpna 1942 do května 1943 prošlo táborem v Letech 1 309 lidí, většinou Romů. Přímo v areálu zemřelo 326 osob, a to hlavně na tyfus a kvůli zanedbané lékařské péči, podvýživě, špatným hygienickým podmínkám či svrabu. Stovky dalších pak skončily v plynových komorách v polské Osvětimi.