Psa jménem Chaos měl José od štěněte a trávili spolu hodně času, není tedy divu, že mezi nimi bylo silné pouto. „Chaos mi v životě hodně pomohl, bral jsem ho všude s sebou,“ vzpomínal José pro agenturu Reuters.
Aby si trochu uvolnil ruce, než se dostane z nejhoršího, nabídl mu kamarád, že si psa na tři měsíce vezme k sobě a postará se o něj. Jenže pak mu ho odmítl vrátit. „Tehdy jsem byl přesvědčený, že svého psa už v životě neuvidím,“ vypráví José, kterému to tehdy málem zlomilo srdce.
Dojemná radost ze setkání |
Uplynuly téměř dva roky a před dvěma týdny, na konci dubna, našel psa na příjezdové cestě ke svému domu v South Beloit zaměstnanec útulku Winnebago County Animal Services. Chaos měl na sobě naštěstí obojek s národním identifikačním číslem, takže nebyl problém dohledat další informace.
O den později přišel Josému shodou okolností e-mail, že je potřeba, aby prodloužil platnost a aktualizoval informace na mikročipu svého psa. To mu na náladě nepřidalo, připomnělo mu to ztraceného čtyřnohého přítele. Byl naštvaný a sklíčený, se smutkem probíral staré společné fotografie.
Jenže v tu chvíli zazvonil telefon. To personál útulku, který se Chaose ujal, zkoušel volat na telefonní číslo přiřazené k identifikačnímu číslu psa. Tak se José dozvěděl, kde jeho pes aktuálně je. „Chaos?!“ ptal se Jose nevěřícně a vzrušeně a rozplakal se. „Neměl jsem slov a nemohl jsem přestat se usmívat. Nemohl jsem tomu uvěřit,“ vzpomíná na telefonát.
Ráno nemohl dospat, aby do útulku dorazil na osmou ráno, kdy otevírali. „Nemohl jsem se dočkat, až otevřou a uvidím Chaose,“ vzpomíná José, kterému s nalezením ztraceného psa spadla z ramen obrovská tíha. „Nikdy jsem nebyl šťastnější. Děkuji všem zaměstnancům útulku za vše, co dělají,“ ocenil práci těch, díky kterým se znovu setkal s milovaným psem.
