Americký výrobce po deseti letech vrátil do nabídky pořádný power-bike, dvanáctistovku XL1200CX Roadster se sportovnější geometrií, dvěma brzdovými kotouči vepředu a odlehčeným odpružením typu upside-down. A k novinářské prezentaci nás pozval do pěkných zatáček v horách nad Saint-Tropez.
Roadster patří do modelové řady Sportster a navazuje na závodní stroje, takže je osekaný jen na to nejnutnější. Má malé sedlo, kola s úzkými ráfky, co nejmenší blatníky i světla a jediný malý budík analogového otáčkoměru umístěný nízko před řídítky.
Tachometr se zobrazuje jen jako digitální údaj a díky tomu se mnohem více soustředíte na otáčky než na rychlost a jízda je zase o kousek zábavnější.
Motocykl nemá zadní světlo na obvyklém místě na blatníku, Američanům se podařilo přes homologační řízení protlačit koncové i brzdové světlo zakomponované po stranách do směrovek a záď je tak opticky čistá. Škoda jen té změti kabelů vepředu kolem krku řízení.
Parádní jízda pro tvrďáky
Dnešní model má proti svým předchůdcům v této řadě podstatně vyšší stavbu ve stylu café racerů a vzadu má osmnáctipalcové kolo. Dominantou je motor a nad ním charakteristická dvanáctilitrová nádrž ve tvaru „Peanut“ (burák).
Díky vysokým kolům 19" vepředu a 18" vzadu a relativně úzkým pneumatikám (120 mm na předním, 150 mm na zadním) je roadster neskutečně obratná mašina, která se nádherně skládá do zatáček. Přední odpružení s moderní přední vidlicí upside-down je hodně příjemný rozdíl proti minulosti. Lehčí konstrukce a ostřejší úhel řízení perfektně drží i v zatáčkách s rozbitým povrchem a v řídítkách je slušně cítit odezva od předního kola. Na poměry těžších strojů H-D je to opravdu špičkový podvozek.
Dvoukotoučové brzdy díky ABS mohou být naladěné na poměrně razantní záběr, stačí silněji přitáhnout brzdovou páčku dvěma prsty. Zadní kolo se při svižnější jízdě s razantním brzděním občas zablokuje a na páčce u nohy je cítit vibrace ABS, ale přední brzda je ale i při velkém záběru dokonale pevná a ABS zasahuje prakticky jen na mokré vozovce.
Díky luxusně prošívanému sedlu je roadster jednoznačně nejpohodlnějším strojem z celé rodiny sportsterů. Prodloužená zadní část i zadní stupačky umožňují i občasný převoz spolujezdce, ale více než pár desítek kilometrů to za vámi slečna pravděpodobně nevydrží. Stupačky řidiče jsou ve stejné pozici jako u ostatních sportsterů, za jízdy bych je uvítal víc posunuté dozadu, aby bylo možné položit ještě víc váhy těla na řídítka.
Jako u každého správného H-D je srdcem motocyklu samozřejmě klasický vzduchem chlazený V-Twin. V roadsteru je nejnovější agregát o objemu 1 200 kubíků s velkým vzduchovým filtrem na levé straně, o který si jezdec po většinu doby opírá nohu.
Díky elektronickému vstřikování a bohužel i hodně utlumeným výfukům motor nikde necuká a výkon dávkuje krásně rovnoměrně. Ale asi právě kvůli tomu už není tak zábavný jako jeho karburátoroví předchůdci, trochu hutnější zvuk výfuku a ostřejší reakce na plyn by neškodila. To se dá naštěstí snadno vyřešit a na prodejně si připlatit za nějaké zvučnější výfuky a třeba i otevřené sání. Motor s pětistupňovou převodovkou je sice pořádně těžký a má hlavní podíl na provozní hmotnosti 259 kg, ale těžiště je hodně nízko a ani v malé rychlosti nebyl problém se protahovat dopravní zácpou na pobřežních silnicích u Marseille.
Hřebce zvládnou i slabší jezdci
Harley-Davidson u svých strojů zásadně neudává maximální výkon, ale odhadem je v motoru přibližně 70 koní. To stačí na maximální rychlost zhruba 170 km/h, tedy dost na svižné přesuny po dálnicích. Točivý moment 101 Nm znamená pořádně hutný záběr už od hodně nízkých otáček.
Převodovka má hodně dlouhé kvalty a to znamená, že při dodržování povinné padesátky ve městě už musíte řadit dvojku. Trojka už občas zacukala ozubeným řemenem přenášejícím výkon na zadní kolo. Při svižnější jízdě v zatáčkách budete střídat dvojku s trojkou, čtyřku zařadíte na rovinkách a pětku jen při delších pasážích a na dálnici.
Nádrž na 12,5 litru nám při ostré projížďce v horách vydržela před rozsvícením kontrolky rezervy jen asi 100 km. Při udávané spotřebě kolem pěti litrů by však dojezd za běžných podmínek měl být bezpečně přes 200 km a to už je v dnešní době dostatečná hodnota, alespoň v Evropě.
Jak jde vývoj kupředu, z dříve poměrně radikálního modelu je dnes uhlazená mašina s vyladěným obratným podvozkem a moderní elektronikou. Díky tomu ji zvládnou i průměrní jezdci se zkušenostmi z pětistovek, dříve to byl radikální bike jen pro vyvolené siláky. Harley-Davidson Roadster v moderní podobě míří na příznivce sportovnějšího svezení, ale zároveň nabízí ztělesnění historie řady Sportster, velkou porci prestiže a dnes tak vyhledávaného stylu café racer.
Harley-Davidson RoadsterMotor: vzduchem chlazený dvouválec do V, Evolution® |
