Drony nacházejí čím dál větší uplatnění v energetice. Například při kontrole...

Drony nacházejí čím dál větší uplatnění v energetice. Například při kontrole parovodů (na snímku), horkovodů nebo plynovodů. | foto: Vertical Images

Invaze dronů. Brzy zastanou práci za tři biliony korun, tvrdí studie

  • 16
Hodnota práce, kterou v blízké budoucnosti zastanou drony, má podle poradenské firmy PwC vystoupat až ke 127 miliardám dolarů. Hlavními tahouny „invaze dronů“ se mají stát infrastrukturní projekty, tedy například monitoring ve stavebnictví, energetice či při správě objektů.

O popularizaci komerčního použití bezpilotních letadel (lidově označovaných také jako drony) se ve světě starají především e-shopy v čele s americkým Amazonem. Díky nim je už docela známá idea nasazení dronů na tzv. poslední míli, tedy konkrétně k doručování lehčích zásilek ze skladů ke koncovým zákazníkům. V tom spočívá podle expertů už připravená služba Amazon Prime Air (psali jsme například zde).

Kvůli regulaci, která chrání oblohu před záplavou „pošťáckých“ dronů, ale podobné funkce bezpilotních letadel zůstávají zatím v rovině plánů. Prosazovat se ale začaly jiné služby, spojené zejména s monitorováním objektů či území.

Monitoring staveb...

Potenciál trhu je podle poradenské firmy PwC značný. „S odhadovanou tržní hodnotou komerčních aplikací přes 127 miliard dolarů (3 biliony korun) učiní drony skok z novinky k nepostradatelnému byznysovému nástroji,“ myslí si Michal Mazur, který stojí v čele nového v Polsku umístěného oddělení firmy PwC. To se má soustředit na analýzu různých komerčních příležitostí dronů a radit firmám, kde a jak je mají nasadit.

PwC svou metodologii vysvětlilo tak, že v jednotlivých oblastech určilo služby, které lze s velkou pravděpodobností „ve velmi blízké budoucnosti“ vykonávat efektivněji právě pomocí dronů. Ke konečnému číslu se potom autoři dostali součtem aktuálních nákladů (jak na lidskou práci, tak technologie) těchto služeb.

Největší využití dronů vidí PwC podle své nové studie s názvem Clarity from above (volně přeloženo „Pohled shora“) v oblasti, kterou si definovalo jako „infrastruktura“.

V ní se má za čtyři roky protáčet přibližně třetina byznysu s drony. Do této oblasti spadá například kontrola jak budovaných investic (tedy zejména staveb), tak i těch stávajících.

Jako příklad lze uvést energetiku - pomocí infrakamer na dronech se dnes již poměrně běžně monitorují například solární či větrné elektrárny, přenosová soustava nebo například horkovody a parovody.

... i mytí oken či natěračské práce

V této oblasti PwC nicméně očekává, že do budoucna nezůstane jen u diagnostiky problémů, ale přejde se mnohde i k jejich řešení. Například tím, že dron s implementovanou 3D tiskárnou bude rovnou opravovat prasklá místa. Zároveň by mohly drony podle studie provádět riskantní, ale jednoduché výškové práce, jako je mytí oken nebo natírání.

Druhým největším trhem pro droní aplikace má být podle PwC zemědělství - tedy hlavně monitorování polí a případně provádění postřiků. Až potom následuje zmíněná přeprava, o kterou usilují e-shopy.

Dalšími oblastmi, ve kterých se mají protáčet miliardy dolarů za služby spojené s drony, se mají stát bezpečnost, zábavní průmysl a média, pojišťovnictví, telekomunikace nebo těžba.

Zatím musí „pilot“ dron okem hlídat

Většímu rozmachu služeb - který je podníněn jejich automatizací - ale ve většině zemí brání legislativa. Podobně je na tom i Česko. Zde provoz dronů reguluje Úřad pro civilní letectví (ÚCL), který momentálně registruje přes šedesát subjektů, jež mohou vykonávat komerční činnost s drony.

Byznys s drony

Podle studie PwC Clarity from above přesahuje potenciální velikost trhu komerčních droních služeb 127 miliard dolarů. Podílet se na tom mají zejména následující oblasti:

Infrastruktura 45,2 mld.

Zemědělství 32,4 mld.

Přeprava 13 mld.

Bezpečnost 10,5 mld.

Zábavní průmysl 8,8 mld.

Pojišťovnictví 6,8 mld.

Telekomunikace 6,3 mld.

Těžba 4,3 mld.

Mezi známější patří například ostrovská společnost Vertical Images, která obstarává zakázky dohromady za desítky milionů jak v energetice, tak například i pro filmaře. Nebo brněnský Robodrone, který kromě služeb drony i vyvíjí a vyrábí (více o českém byznysu s drony jsme psali zde).

Jak ale připomíná mluvčí ÚCL Vítězslav Hezký, i na registrované firmy se nadále vztahují omezení, která jsou popsaná v doplňku X leteckého předpisu L2.

Z něj vyplývají zejména dvě věci: pro přelety nad zalidněnými oblastmi nebo nad cizím majetkem je potřeba žádat o zvláštní svolení. To úřad uděluje až na základě provedení bezpečnostních opatření - například záboru.

Dosud ale podle Hezkého úřad nikdy nevydal výjimku z druhého základního pravidla - vizuálního kontaktu. To znamená, že člověk ovládající dron jej musí mít stále pod dohledem.

Americké firmy netrpělivě vyhlížejí změnu regulace

Nepřekročitelné pravidlo „očního kontaktu“ zatím jednak brání hromadnému nasazení naprogramovaných dronů, a tím pádem výrazné úspoře na lidech, zároveň to kazí plány e-shopů, které samozřejmě chtějí doručovat na delší vzdálenosti, než kam dohlédne člověk.

Pravidlo také vylučuje reálné nasazení a užití některých vyvíjených dronů, které jsou konstruovány tak, aby naopak ony sledovaly (a například filmovaly) svého majitele (více jsme psali zde).

V USA by ale již brzy mohla přijít změna. Americký regulátor FAA loni slíbil, že by do letošního léta měl přijít s revizí pravidel. Na tu netrpělivě čekají kromě zmíněného Amazonu i Google nebo Wallmart, kteří již také získali povolení k testování svých „droních“ řešení (psali jsme například zde).

Archivní video: Clarkson agituje za Amazon. Představil zásilkové drony