Severoněmecké městečko Sumte dočasně ubytovalo stovky žadatelů o azyl

Severoněmecké městečko Sumte dočasně ubytovalo stovky žadatelů o azyl | foto: AP

Německá vesnice se bála příchodu uprchlíků. Teď doufá, že se ještě zdrží

  • 590
Obyvatelé německého Sumte dnes hovoří o zbytečné hysterii, jež provázela umístění žadatelů o azyl do této malé polabské vísky. Půlroční soužití starousedlíků s přistěhovalci se obešlo bez konfliktů, obci navíc přineslo cenné pracovní příležitosti. Když se přitom na podzim o příchodu stovek cizinců dozvěděli, neměli místní zrovna radost.

Ještě před pár měsíci měla celá vesnice z migrantů strach. Oznámení přišlo nečekaně: v obci se stovkou obyvatel vznikne ubytovací zařízení až pro tisíc žadatelů o azyl. Poměr deset cizinců na jednoho místního občana vzbudil takový rozruch, že na místo přijeli dokonce novináři z The New York Times, píše list Die Welt.

14. října svolala Grit Richterová, starostka dolnosaského souměstí Amt Neuhaus, k němuž vesnice Sumte patří, obecní schůzi. Na ní veřejnosti sdělila, že se německá vláda rozhodla využít opuštěného administrativního areálu na kraji obce a ubytovat v něm několik set uprchlíků.

Občanům se tento nápad nezamlouval a přítomné zástupce ministerstva vnitra, kteří přijeli vládní opatření vysvětlit, vypískali. „Přijde sem mnoho mužů. Mužů, kteří mají své potřeby. Mužů, podle jejichž náboženství neznamenáme my, ženy a dívky, nic,“ rozčilovala se kadeřnice Christiana Trilcková.

„Za jak dlouho dorazí policie, když bude potřeba, aby ve vsi někdo zjednal klid a pořádek?“ vyjadřovala obavy další obyvatelka. „Chceme se v naší obci pohybovat svobodně, beze strachu,“ přitakával jim místní obchodník s jízdními koly Dirk Hammer.

Strach z neznámého

Když se však nezvaní hosté nestěhovali, napětí rychle opadlo a perspektiva řady obyvatel se změnila. „Tehdy jsem myslel, že nastal konec světa,“ směje se dnes na zápraží svého domu podnikatel Hammer, který se rozhodl o zkušenostech s přistěhovalci začít psát blog. Podle něj se podařilo díky vzájemnému dialogu vybudovat postupně mezi uprchlíky a místními důvěru a strach z možných problémů se zvolna rozplynul.

Na rozdíl od jiných německých obcí se v Sumte nekonaly žádné demonstrace, ubytovnu nikdo nezapaloval a na běžence nikdo neútočil. „Občané se k rozhodnutí vlády stavěli zprvu velmi kriticky, protože nevěděli, co je čeká,“ vysvětluje starostka Richterová. „Teď si ale všichni uvědomují, že vlastně o nic nešlo. Že se zde žije stejně jako dřív,“ dodává.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Kapacita uprchlického kampusu nebyla nikdy naplno využita - ve špičce během listopadu zde pobývalo zhruba 750 lidí, ale řada z nich časem získala byt ve městě a odešla. Uprchlíci se hromadně stěhovali hlavně do nedalekého Hamburku, jejich počet nakonec klesl pod dvě stě lidí a stále se snižuje.

Uprchlická krize

Během šesti měsíců existence ubytovny nedošlo ve vesnici k žádnému přepadení, sexuálnímu útoku ani krádeži. Většina místních se s dočasnými sousedy setkává spíše zřídka při společných oslavách svátků, někteří však navázali s obyvateli ubytovny pevnější pouto.

Platí to například pro vedoucího zařízení Jense Meiera, který pomáhá uprchlíkům najít vhodné bydlení a práci v okolí. Mezitím pro ně pořádá v areálu grilování a filmové večery. Někteří si atmosféru v ubytovně oblíbili natolik, že sem přijíždí trávit volný čas, i když už mají byt ve městě.

Zařízení pro běžence navíc přineslo do zapadlého regionu potřebné pracovní příležitosti. Přes šedesát lidí zaměstnala nová ubytovna jako kuchaře, řidiče, uklízeče, hlídače či tlumočníky. Zvlášť pro ně znamená současný odchod uprchlíků špatnou zprávu.

Přítomnost běženců si dnes pochvaluje dokonce i kadeřnice Christiana Trilcková, která ještě před pár měsíci za velkého potlesku hrozila přívalem mladých mužů s neovladatelnými pudy. Už na podzim ovšem začala lákat Syřany a Afghánce do svého salonu. „Nejdřív nechtěli, aby jim žena sahala na vlasy,“ vypráví Trilcková. „Když ale zjistili, jak daleko je to k nejbližšímu holiči, rychle změnili názor,“ dodává uštěpačně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video