„Jasně, naše branka je menší než fotbalová, ale stejně si myslím, že když si hráč věří, má proti gólmanovi stoprocentně výhodu. Tak jako při penaltě,“ říká křídlo Kastner.
Dvě sedmičky dal v semifinále Challenge Cupu v Braze, kde Dukla i díky tomu prohrála jen gól a v nedělní odvetě má šanci na historický postup do finále poháru.
Kastner je v týmu sedmičkářem-specialistou. „Když je zápas v pokročilém stadiu a máte vyšší sebevědomí, dovolíte si i drzejší střelu,“ líčí. „Zato ve vypjaté koncovce spíš sázíte na tvrdší ránu. Kolikrát by byla ta technická lepší, ale hlava vám to nedovolí.“
Challenge CupHázenkáři Dukly hrají semifinále proti Braze Házenkáři pražské Dukly hrají o historický postup do finále Challenge Cupu, třetí evropské pohárové soutěže. V neděli od 18 hodin na Podvinném mlýně potřebují smazat ztrátu z úvodního duelu, který v Braze prohráli těsně 33:34. „Soupeř je dál favoritem. Ale možná už v poměru 40:60; díky prvnímu zápasu jsme naše šance rozhodně zvýšili,“ těší Daniela Čurdu, sportovního ředitele a nyní kvůli množství zranění ve 40 letech i aktivního hráče. Duel vysílá Sport 2. |
Sedmičky jsou obdobou pokutových kopů či hokejového trestného střílení (basketbalové šestky jsou jen bojem střelce s technikou a nervy). „Říká se, že pokud chce mančaft uspět, měl by dát čtyři z pěti. Takže by gólman jednu měl chytit,“ říká brankář Tomáš Petržala - muž, který je v Dukle na druhé straně.
Před soubojem s Bragou si na závěr tréninku právě on stoupl proti pokusům žurnalistů. Pro autora textu to bylo až melancholické setkání, neboť proti Petržalovi stejnou disciplínu kdysi dávno absolvoval jako hostující hráč v duelu dorostenecké extraligy Třeboň-Zlín. Neúspěšně, slouží-li paměť.
„Takže zase po patnácti letech?“ usmál se rodilý Jihočech Petržala - a můj úvodní pokus chytil.
Bylo by asi zvláštní, kdyby to bylo naopak, jakkoli v následné novinářské soutěži má konečná bilance zněla 2/4. Co vypadá z hlediště či od obrazovky jako relativně lehká situace, to v praxi ztíží už jen pohled na gólmana zblízka. Mohutné postavy (třeba u opory Dukly ke dvěma metrům a nad sto kilogramů) vykrývají většinu prostoru před vámi.
Trumfnout to lze umem, který často ukazuje nejlepší český házenkář Filip Jícha: rukou švihne z části do prázdna a míč lehce pustí přes prsty - výsledkem je pokus, který přeplachtí gólmanovu hlavu.
Jícha si na takovou sedmičku troufá klidně hned na první pokus, jenže... „On si to může dovolit, je to hráč světové úrovně, sebevědomí má,“ říká Kastner. „Já jsem jednu takhle proměnil v Braze, není to špatná rána. Ale je těžká, a když se to nepovede, je to dvojnásob vidět; vypadá to, že to hráč odflákl.“
Což je poslední, co v takové chvíli chcete. Ale sebevědomí se vyplácí. Kastner naopak tento týden neuspěl ve čtvrtfinále extraligy v Jičíně: „Brankář tam seděl, ale já ani netrefil branku. Lekl jsem se ho, jak tam byl. Technická střela by uspěla.“
V házené se říká, že levák je nepříjemnější exekutor než pravák - protože těch je více, tedy častěji střílejí. „Hodně se to zmiňuje, ale já v tom takový rozdíl nevidím. Buď spolupracuju s videem, nebo se snažím číst soupeřovu ruku,“ říká Petržala. „Postupem času se šance nás brankářů zvyšují. Díky videu je strašně moc možností si něco zjistit. Zvyšuje se tak i počet zákroků.“
Snad to bude pro Duklu platit i při jejím vrcholu sezony.
