Jak se staví sen v dělnické kolonii: do starého domu dali „staré“ dřevo

  • 43
Evžen s přítelkyní Zuzanou koupili před čtyřmi roky domek v dezolátním stavu v dělnické kolonii z 30. let minulého století. Nechtějí se zadlužit, a tak jim rekonstrukce a zařizování jde pomalu. Teprve když něco našetří, investují.

Koupě starého domu, jeho rekonstrukce, pak první dcerka, které jsou teď dva roky. Mladá dvojice si plní své sny a představy postupně. Jenže teď, když se má za pár týdnů narodit druhý potomek, se tempo ještě zpomalí.

Původní kuchyň byla dispozičně hodně nepraktická.

A tak se aktivní babička Lenka chopila iniciativy a přihlásila rodinu do televizní show Jak se staví sen (Prima v sobotu 30. dubna v 17:35).

Velkým přáním její budoucí snachy je totiž nová kuchyň. Tu současnou koupili mladí levně na internetu, podle toho ovšem také vypadá. Většinu spotřebičů navíc museli „odložit“ do technického koutku, takže neustále přebíhají od pracovní plochy a dřezu k myčce či ledničce.

Starý dům chce staré věci

Když se Zuzana s Evženem do domu nastěhovali, pustili se do postupné rekonstrukce. Měli sice něco našetřeno, ale na kompletní proměnu a zařízení jim peníze nezbyly. Na stavební firmu neměli, a tak se do práce pustili sami, výrazně se do lopotné práce při osekávání omítek zapojila i Lenka, Evženova maminka.

A vybavení? Pár kousků starého nábytku má Evžen ještě po tatínkovi, co bylo v domě ještě použitelné, to Evžen opravil, natřel nebo obrousil.

Dvojice totiž chce zachovat historický ráz domu, proto třeba nepoužili plastová okna a dali přednost opravě původních. Mají prostě rádi staré věci a tradiční styl.

„Proměnu vnímáme prozatím jako nejpovedenější. Dům má sám o sobě velký potenciál, krásně funguje genius loci, je to starý dům ze začátku 20. století, součást dělnické železniční kolonie od architekta Camilla Sitteho. Bylo hned jasné, že zachováme ducha místa a budeme ctít původní ráz domu, citlivě zakomponujeme nové prvky do historického rázu domu,“ hodnotí proměnu designéři Kamila Douděrová a František Kobližka.

Do kuchyně zvolili designéři jako obklad keramiku s „patchworkovými“ vzory.

Na zásadní problém nenarazili. Evžen už udělal sádrokartonové podhledy, podlaha byla srovnaná. „Snad nás jen trochu zaskočily zdi. Jde totiž o čtyřdům a stěny mezi jednotlivými částmi jsou jen 15 cm tlusté, tudíž zasekat vodu a odpad do takto tenké stěny hrozilo probouráním se k sousedům,“ popisují jedinou komplikaci autoři proměny.

Majitelé si dům zamilovali pro jeho atmosféru, a tu se snažili designéři podtrhnout, třeba použitím tradičních prvků, jako jsou třeba stropní trámy či sloup.

„Máme radost právě ze způsobu ostaření trámů a sloupu. Byly opalované a olejované, vypadají dokonale staře a vnesly do interiéru historickou náladu, ale zpracované jsou moderní technologií,“ dodávají na závěr Kamila Douděrová a František Kobližka.

Interiér zdobí černobílé fotografie rodiny.

Obývací pokoj po proměně