Finále Clintonová-Trump je zase blíž, vyhráli předposlední velký střet

  • 274
Po další úterní bitvě o přízeň voličů v amerických prezidentských primárkách je zase o něco zřejmější, že se o post prezidenta utkají Hillary Clintonová a Donald Trump. Ze střetu o pětici států na severovýchodě USA vyšli jako vítězové.

Republikánský kandidát Donald Trump dosáhl v dalším úterním kole amerických prezidentských primárek maxima možného. Nejen, že vyhrál ve všech pěti státech (jak se čekalo), ale zvítězil takovým rozdílem, že pobral téměř všechny delegáty, které mohl.

A hned se pustil do Hillary Clintonové, dávaje najevo, že odpor jeho rivalů u republikánů už ho nezajímá. „Myslím, že Hillary je špatná kandidátka a že bude snadné ji porazit. Upřímně, kdyby byla mužem, nemyslím, že by získala víc jak pět procent,“ uvedl Trump.

Clintonová se zdá být prezidentské nominaci ještě blíž než Trump. Ovládla Maryland, Delaware, Pennsylvánii a těsně i Connecticut. Houževnatý Bernie Sanders sice bodoval na Rhode Islandu, jenže v celkovém počítání Clintonová navýšila náskok v delegátech, který dlouhodobě má, o dalších přibližně 65.

A také ona měla vzkaz pro Trumpa. „Pokud boj za zdravotní péči pro ženy, za to, abychom zavedli příspěvek na rodičovské dovolené (USA jej nemají, pozn. red.) nebo rovné platy pro ženy je hraní ‚ženské karty‘, tak ano, hlásím se k tomu,“ citovala ji agentura Reuters.

Výsledky primárek 26. dubna
republikáni demokraté
TrumpCruzKasichClintonováSanders
5--vítězství (státy)41
10515získaní delegáti194129
949544153delegáti celkem1 6401 331
1 237potřeba k nominaci 2 383

Výsledky jsou přibližné, několik delegátů ještě nebylo rozpočítáno. Tabulka nezahrnuje superdelegáty.

Trumpův souboj s časem: ze ztráty je náskok

Když Trump nezíská většinu...

Konvent by nebyl formální, ale volební v plném významu toho slova. Když nikdo nezíská 1 237 hlasů v prvním kole volby, nastanou další kola a v nich se postupně uvolňují delegáti, kteří původně byli vázaní hlasovat pro toho či onoho uchazeče podle výsledků primárek ve svém státě.

Uvolnění delegáti mohou hlasovat podle své úvahy. Vícekolová volba (sloužící k odblokování případného patu) se desítky let nepoužila, letos ale jsou primárky mimořádně těsné.

Realitní magnát Trump nyní soupeří - určitým úhlem pohledu - už jen s časem. Vzhledem k nepřízni velké části stranických špiček se chce vyhnout scénáři, kdy do konventu nestihne získat nadpoloviční většinu všech delegátů, která mu zaručí zvolení stranickým kandidátem. Jeho soupeři Ted Cruz a John Kasich už této většiny před konventem matematicky dosáhnout nemohou.

Pro Trumpa by nezískání většiny bylo nepříjemné. Ve své kampani vsadil na ostré výroky a přitáhnutí pozornosti médií, což je svým způsobem protiklad k taktice naklonit si straníky uměřeností či akcentováním konzervativních hodnot.

Na politiku zaměřené americké zpravodajské weby už řadu týdnů počítají podrobné scénáře, jak blízko nominaci Trump reálně je.

Před aktuálním kolem voleb například platilo, že aby Donald Trump měl jistotu nominace, potřeboval ze zbývajících delegátů ve hře získat 58 %. Počítalo se s tím, že úterý 26. dubna pro něj bude velmi dobrý den, takže nyní nově potřebuje z následujících primárek dobýt 57 % delegátů (procento se může mírně zmenšit, nejsou rozděleni všichni delegáti).

Důležitým ukazatelem je i to, jak se Trumpovi daří plnit průběžné cíle. Skupina osmi odborníků na volby rozepsala 21. března zbývající kalendář republikánských primárek do jednotlivých kol s pomyslnými „mezičasy“ - odhady, kolik delegátů kdy získá. Prognóza mu přisuzovala zisk 1 208 delegátů, o 29 méně, než kolik potřebuje k jistotě nominace v 1. kole volby.

Trump získal od vydání prognózy 299 delegátů, přičemž prognóza mu přisuzovala 290. Do těsného „plusu“ ho poslalo právě nynější kolo primárek, dosud za odhadovaným tempem mírně zaostával.

Sanders bojuje dál, naděje mu ale mizí v nedohlednu

U demokratů jsou pak volby o něco jasnější v tom, že se neodehrává žádný velký odpor stranických špiček proti favoritce klání Hillary Clintonové. Byť Bernie Sanders bojuje déle a úspěšněji, než se očekávalo (více zde).

Jenže států, v nichž se ještě bude hlasovat, rychle ubývá. A Sandersova strategie stojí na tom, že když překoná Hillary Clintonovou v počtu získaných vázaných delegátů, přikloní se na jeho stranu superdelegáti, kteří nyní v jasné většině také straní jeho soupeřce.

Nic takového se ale neděje, naopak, Sandersova ztráta v úterních primárkách opět narostla a činí víc než 300 vázaných delegátů. Sandersův tým plánuje ve středu poradu, co dál, přestože vermontský senátor avizoval, že se z primárek zatím nestáhne.

Primárky jsou ve třech čtvrtinách

Střet v Pennsylvánii, Connecticutu, Delaware, Marylandu a na Rhode Islandu byl předposlední velkou bitvou primárek. Demokratům šlo celkem o 463 delegátů červencového volebního konventu (10 % z celkového počtu), republikánům o 172 (7 %). Primárky u obou stran jsou nyní zhruba ze tří čtvrtin hotové.

Uchazeče ještě čeká několik menších soubojů a nakonec bitva 7. června, kdy se demokraté utkají o 808 a republikáni o 303 zbývajících delegátů. Republikán Ted Cruz se nechal slyšet, že úterním děním se kampaň vrací do příznivějšího terénu. Za týden v Indianě bude mít šanci to dokázat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue