Filip Antonio

Filip Antonio | foto:  Petr Kozlík, MAFRA

Filip Antonio: Líbilo by se mi, kdybych byl tak dobrý jako Tomáš Holý

  • 17
Filip Antonio ve 12 letech může říct, že se herectví věnuje už většinu svého života. Zahrál si ve filmech Líbáš jako Bůh, Muži v naději, Ve stínu, Duch nad zlato i v několika seriálech. V nových básnících teď hraje syna Štěpána Šafránka. Dětského herce občas přirovnávají k Tomášovi Holému.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Velký rozhovor s dětskou hereckou hvězdou čtěte v týdeníku Téma.

Do natáčení filmu Líbáš jako Bůh tě vybrala režisérka Marie Poledňáková i proto, že sis na konkurzu vybral stejné číslo jako dětská herecká legenda Tomáš Holý. Připomíná ti tu spojitost hodně lidí?
Jedna paní učitelka to řekla dětem na Letní herecké škole, to jsem se docela divil. Jinak moc ne. Ale líbilo by se mi, kdybych byl tak dobrý jako on.

Máš nějaký oblíbený film, ve kterém Tomáš Holý hrál?
Jak vytrhnout velrybě stoličku. Ale vážím si i filmů, ve kterých hraju já. Mamka mi říká, abych si uvědomoval, že mám čest hrát s významnými herci. Že to možná docením, až budu velký. Třeba ve filmu Ve stínu si úplně naposledy ve svém životě zahrála paní herečka Jaroslava Adamová (film měl premiéru v roce 2012, ve stejném roce zemřela, pozn. red.). Tu jsem zažil ještě spolu s Arnoštem Lustigem i ve filmu Líbáš jako Bůh.

Viděl jsi předchozí díly o básnících?
Viděl jsem dva a líbily se mi. Na natáčení mě bavilo, že jsem poznal zblízka pana Kříže, se kterým jsem si už dříve zahrál v seriálu První republika. Stejně tak mě bavilo i setkání s Davidem Matáskem a režisérem Dušanem Kleinem.

Má ve filmu malý Štěpánek něco po svém tátovi?
Docela dost genů. V jedné scéně dokonce jemu a kamarádovi Kendymu pomáhá vymýšlet název, takovou básničku...

Co pro tebe bylo na roli Štěpána Šafránka juniora nejtěžší?
Byl tam celkem složitý text. Hrál jsem sice normálního kluka, ale taky trochu šprta. Jo, to bylo nejtěžší (smích). V jedné scéně třeba doučuji spolužáky ze třídy na nějaký hrozný test z matematiky. Jsem rád, že v reálu se tohle ještě neučíme... Říkal jsem: „Podívej: pět osmin děleno tři čtvrtiny. Ten první zlomek je dělenec, podobně jako ty seš v tělocvičně cvičenec, ten druhej zlomek, kterým dělíme, je dělitel, jako je v tělocvičně cvičitel. A cvičitele ty nemáš rád, protože neumíš kotrmelce, a tak ho s nacvičeným chvatem převrátíš. A máme z toho pět osmin krát čtyři třetiny. Čitatele násobíme čitatelem, jmenovatele jmenovatelem. To je celej vtip.“

Takže tam básníš i při vyučování...
Říkám, že jsem tam tak trochu šprt. Ale jsem za tu roli rád. Pan režisér Klein v jednom rozhovoru říkal, že když se v roce 2003 rozhodovali o šestém pokračování Básníků, čekali, až budou mít malého Štěpána. To je pěkný, protože jsem se v roce 2003 narodil.

Je něco, co se ti na herecké profesi nelíbí?
Není úplně příjemné, když se občas kvůli hraní moc nevyspím. Třeba při natáčení Básníků jsem musel vstávat ráno už ve čtyři nebo v pět. Ale to se stává jen výjimečně.

Máš ve škole individuální plán?
Zatím ne, maminka mi ho nechce zařizovat, abych prý nepřišel o dětský kolektiv. Jsem rád, protože dohánění učení je pro mě hrozné. Snažím se chodit do školy každý den jako ostatní spolužáci.

9. února 2016