Linda Rybová

Linda Rybová | foto: © Bio Illusion / Bioscop

Rybová o zdravém životním stylu: Nejsem nějaká eko, bio rychlokvaška

  • 38
Když v roce 1982 Dušan Klein natočil první díl Básníků, bylo jí sedm let. Teď v šestém pokračování Jak básníci čekají na zázrak se Linda Rybová (40) dokonce stala jednou z těch, kterým Pavel Kříž recituje básničky. Herečka v týdeníku Téma promluvila o novém filmu i svém zdravém životním stylu.

Měla jste v pubertě k Básníkům nějaký vztah?
No jasně, dokonce ještě před pubertou. Od takových dvanácti jsem se na ně dívala a vždycky jsem je měla ráda.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Proč se herečka z vesnice vrátila do Prahy? Více se dočtete v týdeníku Téma.

Byl v té době Štěpán Šafránek vaším idolem?
To teda byl! Já Pavla milovala ještě v pohádce o Statečném kováři a v Básníkách se mi zase líbily ty jeho básničky. Byl pro mě takový ideální romantický hrdina.

A skládal někdy někdo básně vám?
Jo. Možná jsem je ale víc skládala klukům já, oni pro mě psali spíš písničky. Takže jsem na tahle romantická gesta zvyklá a vlastně je docela nutně k životu potřebuji.

Kdo z muzikantů, s nimiž jste chodila, pro vás napsal nejhezčí píseň? Jan Kalousek, Robert Kodym nebo Jan P. Muchow?
To já takhle vůbec nehodnotím, a i kdyby, nikdy bych to veřejně neřekla (smích). Ale ráda je slyším.

O čem jste psala vy?
Já vlastně píšu básničky od třinácti let pořád. Vždycky mám období, kdy začnu a pak toho na chvíli zase nechám. Kdysi byly hodně zamilované, ale s věkem se témata rozšiřují, takže už jsou i úplně jiné. Dospělejší možná (smích).

A bude z nich někdy sbírka?
Ne, to jsou věci, které nechci, aby někdo četl. Vlastně ani já je časem nečtu a poměrně často je i ničím.

Takže je to forma osobní terapie?
Ano, taková nějaká forma uvolnění. Jako když někdo maluje. To já moc nedělám, protože kreslením nedokážu vyjádřit, co chci. Psaná forma je pro mě nějak přirozená.

Stejně jako ekologie a zdravá výživa?
Přesně tak.

Má tenhle váš životní styl nějakou spojitost s televizním pořadem Herbář, který uvádíte?
To určitě ne. Už od osmnácti jsem byla vegetariánka. Z etických důvodů. Začala jsem se zajímat o to, v jakých podmínkách se zvířata chovají, co žerou a co potom člověk, který jí maso, do sebe dostává. Přirozeně se na to pak nabalovaly další věci.

Například?
Přestala jsem třeba používat věci, který se testujou na zvířatech. A další posun nastal s dětmi. Začala jsem mnohem víc řešit, co jí, a snažila se jim dávat pokud možno co nejčistší a nejzdravější potraviny. Takže to není tak, že bych byla nějaká eko, bio rychlokvaška (smích). Ale taky v tom nejsem ani nijak ortodoxní. A ani odborník, i když to tak díky Herbáři může vypadat.

Kdy jste začala jíst maso?
Když jsem byla poprvé těhotná. Asi v sedmém měsíci (prvorozená dcera Rozárka se narodila v roce 2003, pozn. red.).

Proč?
Dnes už je spousta veganských a vegetariánských restaurací, ale tehdy ještě nebylo tak jednoduchý sehnat kvalitní bezmasé jídlo. Navíc jsem chtěla, aby dítě dostávalo všechno, co potřebuje. No a taky jsem na maso dostala chuť. V každém těhotenství (s manželem Davidem Prachařem má tři děti: Rozárku, Josefínu a Františka, pozn. red.) jsem měla šílený hlady, přibrala jsem pokaždý dvacet kilo a pak vždycky porodila hrozně hubený dítě (smích). No a to maso mi pak nějak zachutnalo.

Takže už jste se k vegetariánství nevrátila?
Ne, ale hlídám si, jaké maso jím. Z 99 procent je z bio farem. Protože to, jak se zvířaty zachází, mě zajímá i teď.

9. února 2016