Malá trubička od libereckých vědců může zachránit lidské životy

  • 5
Titěrná trubička, která se dokáže spojit s tkání tak, že vznikne nová zdravá céva. Tuto pomůcku pro kardiochirurgy vyvinuli vědci z Katedry netkaných textilií a nanovláken na liberecké univerzitě. Novinka poslouží při léčbě kardiovaskulárních onemocnění, které jsou nejčastější příčinou úmrtí.

Měla by zdokonalit dosud používaný bypass, to je cévka o průměru jednoho až šesti milimetrů, která přemostí rizikové místo v tkáni, aby krev mohla nerušeně proudit tam, kam má.

Dosud používají lékaři hlavně štěp z těla pacienta. Pokud není možné ho z nějakého důvodu odebrat, přichází na řadu umělá náhrada. Jenže ta má svoje nevýhody, protože se nespojí s lidskou tkání. Právě to liberecká novinka kolektivu profesora Davida Lukáše vyřeší.

Podle člena výzkumného týmu Petra Mikeše současně používané materiály nejsou schopné nahradit přirozenou tkáň.

„Nevýhodou dosavadních umělých materiálů u malých cévek je to, že při nízkém průtoku krve dochází ke tvorbě sraženin, které putují dál po těle, a pokud se dostanou například do plic nebo mozku, mohou způsobit během chvíle smrt,“ vysvětluje Mikeš.

„My vyvíjíme materiál, který se časem rozpadá, prorůstá buňkami, až vznikne nová cévka. Postavíme jakési lešení pro buňky, aby se měly čeho chytnout a vytvořily si vlastní orgán. Jak se kostra rozpadá, uvolňují se z ní látky, které lákají buňky dovnitř a urychlují proces prorůstání.“

Na vývoji pomůcky se podíleli i lékaři

Na vývoji medicínské pomůcky se podíleli i sami lékaři. „Impulz vzešel přímo z nemocnic, z kardiovaskulárních a kardiochirurgických oddělení, kde nemají dostatek biologických štěpů a narážejí na hranice umělých náhrad používaných dnes,“ říká další členka týmu Jana Horáková.

Zadání bylo velmi náročné vzhledem ke složitosti cévní tkáně, která obsahuje několik typů buněk. Na výzkumu a vývoji pracovali vědci pět let a výsledkem jsou dvojvrstevné náhrady, které přesně napodobují mezibuněčnou hmotu v cévách.

„Díky tomu nové cévky umožňují hladký průtok krve a snižují riziko vzniku sraženin a pooperačních komplikací,“ upřesňuje Horáková.

Při řešení úkolu se liberečtí vědci spojili s kolegy z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové a lékaři Kardiochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.

Umělé cévky se vyrábějí elektrostatickým nabalováním vláken na rotující tyčku, její průměr určuje průměr cévky a doba natáčení její tloušťku. Cena náhrady se pohybuje podle typu použitého materiálu do 10 tisíc korun.

Testy na zvířatech

Nanovlákenná náhrada má za sebou testy na nižších zvířatech – potkanech a králících s velmi slibnými výsledky a v současnosti začínají testy na zvířatech vyšších, například na prasatech. Než ji ale lékaři otestují na lidech, ještě nějakou dobu potrvá.

„ Klinické testy jsou velice náročné a musí vyloučit všechna rizika, takže by to mohlo být v horizontu pět až deseti let,“ dodává Mikeš.

Projekt zaměřený na nanovlákenné cévní náhrady získal letos prestižní Cenu Théophila Legranda za inovace v oblasti textilu přinášející prospěch lidstvu.