Kouzelný národní park u Krakova, který Češi ještě neobjevili

Jméno Ojcovského národního parku moc známé není, přitom jde o vítanou možnost jednodenního či dvoudenního výletu při návštěvě Krakova. Atraktivní přírodní území nabízí jednu z nejhezčích polských krajin. Území navíc oživují středověké stavby z dob, kdy tato oblast bývala důležitější než dnes.

Když nás na odbočce z hlavní silnice spojující Čenstochovou (Częstochowa) s Krakovem (Kraków) vysazuje autobus, zprvu to moc optimisticky nevypadá. Stojíme v mírně zvlněné, nevýrazné krajině, která se táhne, kam až oko dohlédne. Za chvíli se ale perspektivy vylepšují, jednak nám zastavuje hned první auto a taky okolí je brzy veselejší. Silnice se noří do lesa a docela prudce klesá do hlubokého údolí lemovaného vápencovými skalkami. Cílem je obec Ojców, položená zhruba ve středu stejnojmenného národního parku.

Nejmenší z parků a bobří eldorádo

Ojcovský národní park je sice v Polsku rozlohou ze všech nejmenší (jen 21 km²), ale co do kvality scenérií se v Polsku naopak řadí ke špici. A díky blízkosti Krakova, vzdáleného jen 20 kilometrů, je hlavně o víkendech i docela navštěvovaný. Běžnými výletníky i skálolezci, kterým slouží desítky vyznačených tras různé obtížnosti.

Defilé skalisek, která lemují hlavní údolí říčky Prądnik, potěší oko každého návštěvníka. Jsou to vápence, tedy krasový terén vytvářející nepravidelnou krajinu s často bizarními tvary skal. Na rozdíl od podobných oblastí v Česku ale zde probíhalo usazování během jury a nikoli až v křídě, a území má proto odlišnou, méně kompaktní strukturu.

Nejprve vystupujeme ke zbytkům hradu Ojców, vypínajícího se nad stejnojmennou obcí. Za dobře dochovanou vstupní branou jsou ruiny už méně impozantní, přes dnešní skrovné pozůstatky se však v minulosti jednalo o docela významný hrad. Nechal ho totiž zřejmě postavit Kazimír III. Velký (1310–1370), jeden z nejdůležitějších středověkých polských vládců, a hrad byl součástí řetězce opevnění, který měl bránit tehdejší Polsko proti nájezdům z Čech.

Středověké hrady a zříceniny severně od Krakova dnes spojuje tematická turistická stezka nazvaná Szlak Orlich Gniazd (Stezka orlích hnízd). Té se po opuštění hradu chvíli držíme a pak zabočujeme do bočního údolí. Cestu za chvíli přehrazuje nenápadná přehrádka, za chvíli větší... Ohlodané kmeny popadané na zem hovoří jasnou řečí: jsou to bobří hráze a jejich stavitelé si z tohoto málo navštěvovaného kouta udělali eldorádo. Podle údajů správy parku tu žijí desítky bobrů a území je vůbec zoologicky bohaté. Za chvíli na vzdálené straně louky pozorujeme párek čápů a brzy přes cestu přeběhne lasička.

Skalní útvar Krakovská brána

Bývalý hotel v Ojcówě. Kde že ty časy jsou...

Dílo bobrů v Sąspowske Dolině v Ojcovském NP

Na Pískovou skálu

Po noclehu v jednom z penzionů v Ojcówě míříme do severní části parku. Cílem je Písková skála (Pieskowa Skała), pěkně dochovaný renesanční zámek stojící na vápencovém skalisku. Také Pískovou skálu původně založil Kazimír III. ale dnešní, převážně renesanční podobu objekt získal až v 16. století. Jde o jednu z nejlepších renesančních pevností v Polsku a vedle obranné funkce majitelé nezanedbávali ani estetiku, patrové arkády na rozlehlém nádvoří tvoří perfektní jednotu.

Kousek pod Pískovou skálou míjíme jeden z charakteristických útvarů Ojcovského parku, skalisko zvané Maczuga Herkulesa (Herkulův kyj). Asi 25 metrů vysoké skalisko se směrem dolů zužuje a na pohled působí nesnesitelně nestabilním dojmem, až by se jeden bál k němu přiblížit. Pro skálolezce to není žádný snadný cíl, lidská noha šlápla na samý vrchol „kyje“ až v roce 1933.

Zámek Písková skála

Brána do Krakova

Po návratu zpět do Ojcówa bereme zavazadla a míříme pěšky do jižní části národního parku. Tato část údolí se jeví jako nejmalebnější, potok je do krasové plošiny zahloubený o zhruba 150 metrů. Skalní útvar Brama Krakowska (Krakovská brána) dělá čest svému jménu, asi 15 metrů vysoké skály jsou od sebe vzdálené jen pár metrů a vymezují vstup do jednoho z bočních údolí.

Národní parky v Polsku

• Třiadvacet národních parků na území Polska vypadá jako vysoké číslo, zvlášť v zemi, která – alespoň v lidových představách – přírodními krásami dvakrát nevyniká.
• Vedle oblastí, které jsou v Česku relativně známé (na prvním místě Karkonoski Park Narodowy, který chrání polskou část Krkonoš), najdete mezi polskými národními parky i řadu velmi malých území, která jsou uzpůsobena spíše pro odbornější přírodovědný zájem než pro běžné turistické návštěvy. To je příklad řady nížinných území podél řek a v zamokřených územích (NP Narew, Polesie a další).
• Prominentní pozici pak mezi polskými národními parky zaujímá Bělověžský národní park, který přechází přes hranici do Běloruska a jako jediný je zapsán na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

Původně právě skrze tuto přirozenou „bránu“ procházela stará obchodní stezka spojující Krakov se Slezskem. Začátkem 20. století však byla vybudovaná nová silnice vedoucí hlavním údolím říčky Prądnik a komunikace ztratila na strategickém významu.

Symbolickou branou do Krakova však skalní útvar zůstává i dnes. Alespoň v případě, že se k tomuto slavnému městu blížíte od severu, z Ojcovského národního parku. My ještě volíme zeleně značenou okliku, která nás vede okolo několika menších vápencových jeskyň strmě vzhůru údolním svahem a za chvíli máme národní park za zády. Z obce Smardzowice se pak dostáváme asi za dvacet minut autobusem zpátky do Krakova. A tam kontury skalních útesů střídá defilé barokních a renesančních věží. Ale to už je jiný příběh.

Může se hodit

Užitečné weby

• http://www.ojcowskiparknarodowy.pl: Webové stránky Ojcovského národního parku.
• http://www.krakow.pl/odwiedz_krakow: Oficiální internetové stránky Krakova pro turisty (řada jazyků, čeština však chybí).
• www.visitmalopolska.pl: Turistické stránky regionu Malopolsko, jehož je Krakov správním střediskem (řada jazyků, čeština však chybí).

Co nevynechat v Krakově
Jen kvůli Ojcówskému národnímu parku do Malopolska asi nepojedete, návštěva Krakova je v takovém případě skoro samozřejmostí. Přinášíme přehled pěti míst, která byste v této bývalé polské metropoli určitě vynechat neměli:

1. Návrší Wawel s hradem a skvělou katedrálou, v níž jsou pohřbeni mnozí polští vládc.
2. Hlavní náměstí (Rynek Główny), jeden z největších městských prostorů ve střední Evropě, s historickou tržnicí (Sukiennice) a ohromným mariánským kostelem.
3. Bývalou židovskou čtvrť Kazimierz s několika dochovanými historickými synagogami.
4. Areál Jagellonské university s historickými gotickými budovami (Collegium Maius).
5. Uličky Starého města mezi Wawelem a Rynkem s řadou krásných, většinou barokních kostelů.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz