Průzkum, kterého se účastnilo 822 respondentů, porovnával, jaké řešení by Češi upřednostňovali. A z šesti nabídnutých variant, které zahrnovaly větší angažmá v zemích třetího světa, boj proti pašerákům či nechání pravomocí hlavně národním státům, zvolilo přísnější ostrahu hranic nejvíc dotázaných: 77 procent.
„Lidé se bojí nekontrolovanosti migrace,“ vysvětluje výsledek průzkumu Daniel Prokop z Medianu. Neznamená to podle něho, že by Češi byli pro vytvoření „pevnosti Evropa“, jak to hlásají některé extremistické strany.
„Rozhodně ne u všech se to rovná snaze o opevnění, nepřijetí žádného uprchlíka, pokud by byl migrační tok lépe kontrolován,“ upřesňuje Prokop. U Čechů tak nepřevládá xenofobie, ale spíše strach, že politici nemají věc pod kontrolou.
Navazující průzkum MF DNES mezi zástupci stran zastoupených ve Sněmovně však ukázal na paradox - politici vládní koalice i opoziční TOP 09 a Starostů jsou také pro přísnější ostrahu evropských hranic.
Policie už se navíc připravuje na možnost vrátit v případě potřeby kontroly i na hranice Česka. Byť půjde o „odlehčenou“ variantu proti pohraničním strážím a celnicím, které fungovaly před vstupem země do schengenského prostoru.
Začátkem března vypsala policie veřejnou zakázku na dodávku patnácti vozidel – takzvaných schengenbusů, které bude možné nasadit právě na hraniční kontroly.
„Tato vozidla jsou něco jako mobilní kanceláře a jsou určena pro cizineckou policii,“ vysvětluje policejní mluvčí Ivana Nguyenová. Policisté ve vozidlech, která mají vyjít zhruba na 75 milionů korun, budou mít kamery monitorující okolí i vybavení sloužící k identifikaci kontrolovaných osob.
Přes požadavek Čechů, aby byly přísněji střeženy hranice, lidé nevěří tomu, že bychom si poradili bez spolupráce s Evropskou unií. Obdobný názor, jaký razí šéf Úsvitu Miroslav Lidinský, podle něhož „Schengen selhal, musíme své hranice a všechny, kteří k nám přicházejí, hlídat sami“, mezi šesti variantami řešení zaujal až páté místo.
Odpůrci migrace o víkendu blokovali hranice v jižních Čechách:
