Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Inkluze ve Zlínském kraji: žáci z praktických škol jinam nepůjdou

  • 7
Ředitelé základních a praktických škol ve Zlínském kraji už mají jasnější představu, jak a koho budou po 1. září 2016 učit. Ani vládní plán inkluze ve skutečnosti nepřesune žáky mezi oběma typy škol.

Nápad na společné vzdělávání dětí z praktických a základních škol u mnoha lidí provázejí obavy z kolapsu základek a přesunů tisíců žáků jinam. A na změny se chystají také ředitelé škol.

„Pro praktické školy je situace nepřehledná a složitá. Ačkoliv rozumím tomu, co máme dělat, není jasné, jak to bude v praxi,“ řekla Věra Kundratová, ředitelka zlínské základní školy v ulici Mostní.

O co konkrétně jde? Zjednodušeně se dá říct, že z praktických škol se od září stanou školy základní.

Oba typy totiž budou učit podle stejného vzdělávacího plánu a žáci, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, dostanou plán individuální.

Všechny děti ale zůstanou tam, kde jsou nyní, což pojem „společné vzdělávání“ naplňuje jen zčásti. Skutečně společné budou jen osnovy.

Rozhodnutí bude dál záviset na rodičích

Jak to bude vypadat za pár let, tedy jestli začnou tyto školy přijímat i žáky bez postižení, nebo se vyprázdní, se zatím neví.

V tuto chvíli - čtyři měsíce do doby, než začne v praxi fungovat novela školského zákona - mají jasno aspoň současní rodiče a samotní žáci.

Rozhodnutí, jestli bude dítě s lehkým mozkovým postižením nebo jinou diagnózou chodit do školy běžné, či bývalé praktické, je totiž na rodičích - stejně jako dosud.

A pokud od září někdo z nich možnost využije a dítě převede do spádové základky, bude spíše výjimkou.

Ředitelé několika praktických škol ve Zlínském kraji, které oslovila MF DNES, se shodli, že rodiče jejich žáků nic takového neplánují.

„Ani my jako magistrát nemáme signály, že by se to mělo dít,“ řekla zlínská radní Kateřina Francová.

Dívka neuměla se spolužáky komunikovat, po přesunu ožila

Současná praxe je přesně opačná. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami se nejprve zapíší do běžné školy.

Tady absolvují i několik ročníků, a teprve když nároky skutečně nezvládají ani s podporou, jako je individuální plán či asistent pedagoga, přecházejí do školy praktické. Obvykle se to děje mezi čtvrtou a sedmou třídou.

„My jsme takto převedli dceru po třetí třídě, a možná jsme to měli udělat dřív,“ říká maminka dnes dvanáctileté Terezy.

Ta má diagnózu lehké mozkové postižení. Když se začalo o spojování dětí mluvit, rodinu to vyděsilo. S praktickou školou jsou totiž spokojení.

„Terezka bývala čím dál víc unavená, plačtivá, do školy chodila nerada. Neuměla komunikovat s ostatními dětmi, ani neznala jména všech spolužáků,“ shrnula matka.

Po prvních týdnech v praktické škole dívka ožila. Poznala úspěch, pochvalu a ustaly i výbuchy vzteku, jež dříve mívala. A její příběh je pro mnoho žáků praktických škol typický.

Další bod, který je v rámci inkluze jistý, se týká žáků na druhém stupni praktických škol. Pro ně se nic nemění, povinnou školní docházku dokončí v takovém režimu, v jakém ji začali.

Ačkoliv princip inkluze zní jednoduše, v praxi zůstane řada problémů. Ohrožené je třeba pracovní vyučování. To dnes mají v praktických školách dvakrát týdně po třech hodinách a děti tak zhruba od 12 let postupně získávají pracovní návyky.

Na jednu základní školu připadají dva žáci z praktické

Například ve zmíněné základní škole v Mostní je k dispozici kompletně vybavená dřevodílna, cvičná kuchyně, šicí dílna a školní zahrada. Zkušenosti pedagogů v učebních oborech, do kterých pak žáci nastupují, dokazují, že to má smysl.

„S absolventy praktických škol se velmi dobře pracuje. Mají pracovní návyky a jsou ukáznění,“ řekl Radovan Zicháček, který vede učební obory na Střední škole nábytkářské a obchodní v Bystřici pod Hostýnem.

„Naopak ze základní školy přicházejí často bez motivace, nespokojení sami se sebou a mají kázeňské problémy,“ dodal.

Nově ale školní dílny nahradí například hodiny angličtiny.

Podle propočtů ministerstva školství připadají na jednu základní školu v průměru dva žáci z praktické školy. Změna je založená na tom, že se výuka v každé ze škol přizpůsobí potřebám a schopnostem konkrétního dítěte.

Ministerstvo zaručilo, že pokud škola zapíše děti se speciálními vzdělávacími potřebami, dostane k nim i peníze na pomůcky či asistenta. To by mělo fungovat i dnes, ve skutečnosti to tak ale není.

Doháníme, co jsme slíbili. Inkluze není stěhování národů, řekla ministryně školství Kateřina Valachová ve videochatu, kde odpovídala na dotazy čtenářů iDNES.cz (více zde):

29. února 2016