Byl rok 1982 a tehdy stačilo k zákazu málo. „Asi tři scény se musely vystřihnout, aby pak mohl ven. Jedna byla, jak sedíme s Davidem Matáskem na zídce v Mělníku, pijeme pivo a já mu říkám: Zapoj se, chlapče, zapoj se zvesela, posudek nedostane ten, kdo nic nedělá. Tak to muselo ven. Pak tam vadila nějaká scéna s Jiřinou Jiráskovou a ještě jedna, kdy jsem šel přes náměstí v Mělníku a měl vnitřní monolog, který končil slovy: Vy mě serete,“ prozradil Kříž.
„Když se to vystříhalo, pustili film do kin, ale nesměla se mu dělat reklama. Dost směšné ve srovnání s dnešní dobou, kdy se dělá často reklama filmům, které se ani nezačaly točit. Ale lidi si asi navzájem řekli, že je to docela sranda a začali na film chodit. Pak vyšla zdrcující kritika v Rudém právu. Napsal ji Kliment, to byl takový sekerář.“
Herec si dodnes pamatuje název, který kritika měla: Jenom legrácky nemohou stačit. „Strhal to pekelně. Byli jsme prý špatný příklad mládeži, protože jsme kouřili, pili alkohol, mysleli na sex a nevážili si autorit. Prostě úplně jiní než příkladní puberťáci,“ vzpomíná.
Neslavný začátek mu však změnil život a doktor Šafránek se stal nejvýraznější rolí jeho života. Od té doby vzniklo pět dalších filmů této série. Poslední z nich jde nyní do kin, jmenuje se Jak básníci čekají na zázrak. Jde o unikát, když se herec více než třicet let stále vrací ke stejné postavě a ta stárne spolu s ním.
„Je to zajímavé. Líbí se mi, že role Šafránka teď zase odpovídá věku, ve kterém jsem, i tomu, jaký jsem. Špatně by se mi předstíralo, že jedu po dvacetiletých holkách jako stárnoucí playboy. On sice dělá blbosti, ale stárne normálně, chová se přirozeně,“ dodal Pavel Kříž.
Která z lásek Štěpána Šafránka se vám líbí nejvíc?
9. února 2016 |