Ázerbájdžán vyhlásil v Náhorním Karabachu příměří, má podporu Turecka

  • 254
Ázerbájdžán vyhlásil v neděli dopoledne jednostranné příměří u Náhorního Karabachu. Podle Arménů však boje pokračují. Turecko se otevřeně postavilo na stranu Baku, prezident Recep Tayyip Erdogan i turecké ministerstvo obrany a zahraničí viní z eskalace násilí Arménii.

Mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany podle serveru BBC uvedl, že Baku jednostranný klid zbraní nařídilo v souladu s výzvami mezinárodního společenství. Územní zisky v Karabachu chtějí Ázerbájdžánci „konsolidovat“.

„Arménie nechce mír, nechce opustit okupovaná území a vyvinula veškeré úsilí na to, aby v co největší míře zachovala dosavadní stav,“ prohlásil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev na poradě bezpečnostní rady. Připomněl, že o řešení karabašského konfliktu se jedná už dvě desetiletí, a obvinil Arménii, že v klíčových okamžicích sahala po provokacích. „Neporušili jsme příměří, jen jsme důstojně odpověděli na provokace (...) Arménie uštědřila veliký úder mírovému procesu,“ prohlásil o nejnovějším vyhrocení situace.

Boje o Karabach

Arménie tvrdí, že boje i nadále pokračují. „Ázerbájdžánci bez ohledu na prohlášení (o ukončení palby) pokračují v palbě na jednotlivých úsecích frontové linie,“ uvedlo karabašské ministerstvo obrany.

Agentura TASS citovala z prohlášení arménského ministerstva obrany, podle kterého karabašské jednotky přešly do protiútoku a dobyly zpět jednu ze strategických výšin, kterou v sobotu ovládla ázerbájdžánská vojska. Dva muži byli při této operaci raněni.

Ázerbájdžán se už v sobotu dočkal podpory Turecka. „Odsuzujeme ostřelování a útoky, které rozpoutala Arménie proti Ázerbájdžánu v noci 1. dubna a které ohrožují i civilní obyvatelstvo,“ stojí v prohlášení ministerstva. Arménie by se podle něj měla držet schváleného klidu zbraní a co nejrychleji zamezit všem střetům, píše server Anadolu Post.

O pár hodin později se ke kritice Arménie přidal také turecký prezident, který v telefonickém rozhovoru se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem vyjádřil soustrast za padlé ázerbájdžánské vojáky. Zároveň také zmínil, že Turecko vždy bude stát za lidem Ázerbájdžánu, uvádí server Russia Today.

Kritika OSCE

Erdogan se pustil i do kritiky Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Minská skupina této organizace podle něj dlouhodobě přehlíží spory o Náhorní Karabach. „Pokud by Minská skupina tento problém nepřehlížela, nic, co se teď děje, se nemuselo stát,“ sdělil.

Předseda OBSE a německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier později v oficiálním prohlášení vyjádřil znepokojení nad současným vývojem v Náhorním Karabachu. Obě strany vyzval k okamžitému ukončení palby a respektování klidu zbraní (kompletní prohlášení v angličtině najdete zde).

Stanovisko MZV

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky je znepokojeno zprávami o rozsáhlém porušování příměří na linii dotyku v oblasti konfliktu v Náhorním Karabachu.

Odsuzujeme použití síly a litujeme oběti na životech, zejména mezi civilním obyvatelstvem. Vyzýváme strany konfliktu k zastavení násilí a důslednému dodržování příměří. Podporujeme mírové úsilí Minské skupiny OBSE a jejích tří spolupředsedů.

Zdroj: MZV

Otevřená podpora Turecka Ázerbájdžánu ukazuje, že potyčky u Náhorního Karabachu jsou důležité i na poli mezinárodní politiky. „Ázerbájdžán je v daném konfliktu podporován Tureckem. To je navíc historickým nepřítelem pro Arménii a Armény jako národ, jelikož během první světové války osmanský předchůdce současného Turecka spáchal na Arménech učebnicovou genocidu,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDNES.cz expert na Kavkaz Tomáš Šmíd.

Rusko podle něj naopak v konfliktu podporuje Arménii. „A jak známo, v současné době došlo opětovně ke zvýšení napětí v historicky taktéž velmi komplikovaných rusko-tureckých vztazích. Podobná eskalace může přispět k prohloubení vzájemných bezpečnostních dilemat,“ dodává Šmíd (kompletní rozhovor o situaci v Náhorním Karabachu najdete zde).

Desítky obětí na bojišti

Navzdory mezinárodním výzvám k zastavení palby pokračovaly střety mezi ázerbájdžánskými a arménskými vojáky u Náhorního Karabachu i v noci ze soboty na neděli, píše server RIA. Boje si již vyžádaly nejméně tři desítky mrtvých a jsou označovány za nejvážnější od roku 1994, kdy bylo uzavřeno příměří ve válce o převážně Armény osídlenou oblast, která se za pomoci Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu.

Popis dosavadního dění na bojišti se podle obou znepřátelených stran výrazně liší. Ázerbájdžánská vojska podle karabašského ministerstva obrany v noci na neděli pokračovala v „agresivních bojových akcích na jižním směru“, s nasazením děl, raketometů a obrněné techniky. Obránci však podnikají vše nezbytné k odražení útoků, dodalo ministerstvo.

Naopak podle ázerbájdžánského ministerstva obrany byla noc na neděli „relativně klidná“, jakkoli situace zůstává napjatá. „Arménská strana v noci ostřelovala řadu ázerbájdžánských obcí podél fronty. Mrtví nejsou,“ řekl agentuře TASS mluvčí ministerstva.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo ovládnutí několika strategických výšin a obcí v Náhorním Karabachu. Přiznalo ztrátu 12 vojáků, bitevního vrtulníku a tanku, ale Arméni prý přišli o stovku vojáků, 15 děl a šest tanků. Jerevan tato tvrzení odmítl jako dezinformaci. Podle arménského prezidenta v bojích bylo zabito 18 vojáků a dalších 35 utrpělo zranění.

Arménie podle nepotvrzených zpráv médií přesouvá do Náhorního Karabachu jako posily taktické rakety Točka-U, raketomety Smerč a obrněnou techniku. V samém Karabachu úřady údajně mobilizují dobrovolníky a připravují se na povolání záložníků do jednotek, i když současně ujišťují, že mají situaci pod kontrolou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video