Postavy šťastných lidí jsou oblíbeným prvkem tvůrců vizualizací, který dodá obrázku na atraktivitě. Na ilustračním snímku vizualizace obnovy pražského parku Balabenka.

Postavy šťastných lidí jsou oblíbeným prvkem tvůrců vizualizací, který dodá obrázku na atraktivitě. Na ilustračním snímku vizualizace obnovy pražského parku Balabenka. | foto: Ateliér a05

Slunce ze severu a výhled na Hrad? Lživou vizualizaci laik sotva odhalí

  • 67
Architekti si už dávno nevystačí jen s uměním navrhnout funkční a hezký dům. Kdo chce nápad prodat, bez působivé vizualizace se neobejde. „V soutěžích už bez ní nejste konkurenceschopní. V určitém ohledu je to však spekulativní nástroj,“ připouští architekt Antonín Novák.

Je běžné, že architekt stavbě dodá v grafickém programu na přitažlivosti a v reálu pak objekt i jeho okolí působí mnohem fádněji. S prvky fotorealismu, jimiž se toho mimo jiné dosahuje, pracuje podle proděkana brněnské fakulty architektury Jana Kratochvíla naprostá většina tvůrců.

„Architekti si užívají, že obrázky jsou krásnější než výsledek, každý tam chce dostat atmosféru, je to nástroj marketingu. Zvlášť v případě developerských projektů - bytovek - vidíme kolikrát až rajské prostředí, nikdo neukazuje realitu života,“ přibližuje Kratochvíl, který studenty zákonitosti virtuální reality učí.

Perfektní vizualizace těží mimo jiné z nedokonalosti lidského vnímání. Chytře zvolené detaily mohou nenápadně odvádět pozornost od nemovitosti samotné. Vypadají-li stromy na obrázku zelenější, slunce zářivější a lidé dokonale šťastní, zákazník může snadno nabýt idylického dojmu, byť lokalita jako taková pověstí dobrého místa pro život zrovna neoplývá.

„Žijeme v době orientované na vizuálno, hlavní roli hrají symboly obsažené v obrazu, které stejně jako v reklamě působí i podvědomě. Stejně tak u prezentace architektury nahradila popis a výkresy forma vizualizace. Obrat k vizuálnu snižuje míru představivosti příjemce a může vést právě ke zneužívání reklamou, potažmo virtuálními obrazy budov,“ připouští zkušený grafik Luboš Zbranek, který na téma psal i bakalářskou práci.

Posunout zeď, umazat elektrické dráty

Architektonické vizualizace se v Česku začaly využívat asi před dvaceti lety, dnes jsou samozřejmou součástí prodeje i procesu navrhování.

„Můžete díky nim zkoušet různé hmotové objemy, varianty fasád a v neposlední řadě si ověřit, jak určitá stavba vypadá zasazená do konkrétního krajinného rázu a podle toho návrh upravit. Je to užitečný nástroj, který ale v marketingu lze využít i negativně. Mnoho se dá upravit deformací objektu, ohniskem, vynecháním souvztažností, v určitém ohledu je to spekulativní nástroj,“ míní architekt a vysokoškolský pedagog Antonín Novák.

Fotogalerie

Podoba objektu na vizualizacích by podle Luboše Zbranka měla být „nejlepší možnou dosažitelnou variantou“, proto se při jejich tvorbě pracuje s luxusním vybavením, vzrostlými stromy, zkrátka prostředím, o které je zájem. Jako taková je ale předem fikcí.

„Při vytváření vizualizace objekt většinou ještě nemá finální podobu a ke změnám dochází i během stavby, takže nelze zaručit, že realizace bude stoprocentně totožná s návrhem, tím pádem i s obrazem. Teprve při záměrné manipulaci se představa stává lží, k tomu ale příliš nedochází,“ upozorňuje profesionál.

Aby vynikly přitažlivé části prostoru, tvůrce například posune strom, sloup či zeď. Nedokonalost naopak zakryje, třeba lidskou postavou. Retušují se fasády budov v sousedství, dráty elektrického vedení a za rutinní lze považovat i „vylepšení“ výhledu z okna bytu umístěním nějaké dominanty. Výjimečně se mohou lišit výškou zákresy budov do panoramat měst nebo fotografií.

„To jsem ale zaregistroval nanejvýš v pár projektech z tisíce. Stát se může, že slunce použité ve vizualizaci svítí ze severu, i když to reálně není možné. Záměrem každého architekta však je s orientací stavby pracovat a řešit ji, než ji maskovat,“ míní grafik Zbranek.

Nesoulad s projektovou dokumentací se objevuje sporadicky, potvrzují i další specialisté. „Děje se to ojediněle a určitě ne s cílem záměrně oklamat koncového klienta či kupce. Takový architekt či developer by asi moc práce neměl,“ uvažuje Radim Petruška, šéf studia Miss3, které pracuje zejména pro zahraniční klientelu.

Jak říká, nejúspěšnější studia zaměřená na tvorbu vizualizací zaměstnávají vystudované architekty, designéry a lidi z uměleckých oborů, protože grafik musí zákazníkovi a tomu, co má prezentovat, rozumět. Dobře udělaná vizualizace má vyvolávat pocity a člověka jakoby přenést do jiného světa.

„Klient, tedy v 95 procentech případů architekt, je u nás na prvním místě a musí být spokojený. A spokojený je, když obrázek komunikuje to, co potřebuje. Obecně ale platí, že špatně navržený dům ani nejlepší vizualizace nezachrání,“ říká Petruška.

Manipulativní obrázek? Laik ho těžko pozná

Etický aspekt práce s virtuální realitou univerzity budoucí architekty neučí. „Je na odpovědnosti každého z nich, jestli chce, aby vizualizace byla se vším všudy pravdomluvná, nebo prodá hezký obrázek, za který ho všichni pochválí, a pak se to zkrátka nějak ušmudlá,“ míní prorektor FA VUT Jan Kratochvíl.

Pro lidi, kteří se neumějí orientovat v dokumentaci - axonometrickém znázornění objektu, lineárních 3D výkresech, půdorysech a situačních nákresech - mohou být vizualizace matoucí. Pozorný jedinec si může povšimnout třeba stromů rostoucích na balkonech přímo z betonu, důmyslnější „manipulaci“ však podle odborníků odhalí jen sotva.

Vizualizace a styl

Většinu stylů tvorby definovaly firmy, které jsou celosvětově špičkou v oboru a vzorem pro ostatní, například Luxigon, Vyonyx, MIR, Planktongroup, Squint opera, MIR, Artefactory a další. Francouzská studia jako první nastartovala odklon od techniky navozující u lidského vědomí neschopnost rozlišit mezi realitou a fikcí spíše k vyvolání pocitu v lidech, chtěla je prostřednictvím svých vizualizací přenést z reálné přítomnosti do jiného světa - do budoucnosti. Jednotlivé prvky by měly vyprávět příběh, který ale nesmí být silnější než samotná architektura.

V Česku se počítají mezi oborovou špičku například studia Cyrany architekti, Visualarch, Studio Horák, Miss3 a Noemotion.

„Po konstrukční a materiálové stránce rozhodně nemá šanci, koncový klient se může nechat strhnout atmosférou a nedomyslí praktické věci související například s údržbou,“ podotýká Kratochvíl.

Pokud je ve vizualizaci například obývák s výhledem na Pražský hrad, neznamená to, že jej majitel uvidí i z druhého patra.

„Pokud na to dojde, neodhalí manipulaci ani vizualizátor. Před koupí bytu je rozumné si oblast projít a zhodnotit, jestli třeba okolní budovy nebo stromy nezakrývají prezentovaný výhled,“ radí Luboš Zbranek.

V architektonických soutěžích vizualizace pomáhají přiklonit si laickou část poroty na svoji stranu.

„Bez vizualizace v nich nejste konkurenceschopní. Architektura kvůli tomu často už není hlavní, nejde o vnitřní prostorové prostředí, ale o to, co nejrychleji a nejlevněji vyskládat atraktivní obrázek. Vidím souvislost s vývojem společnosti, rychlým prodejem věcí, reklamní kulturou,“ říká architekt Novák.

Chystaná bytovka jako interaktivní hra?

I když vysoká konkurence a jednodušší a propracovanější software tlačí ceny dolů a vizualizaci na dům lze sehnat řádově za tisíce korun, nejlepší obrázky se vyrábějí třeba i týdny s cenou až několika tisíc eur za kus.

Protože se však prožitek z prostoru značně liší pohybem v něm a pouhým obrazem ho nelze nikdy stoprocentně přenést, vidí někteří odborníci budoucnost například v nastupujícím trendu 360° virtuálních prohlídek.

„Třeba herní simulace procházení modelem zkreslení vylučují téměř úplně,“ dodává Zbranek.

A Radim Petruška přitakává. „V realtime interaktivních prezentacích vidím osobně obrovský potenciál. Představte si developera, který na svém webu spustí hru odehrávající se v prezentovaném projektu a výherce dostane byt zadarmo,“ uzavírá s nadsázkou majitel studia.

Podívejte se na příklad vizualizace. Takhle si autoři představují novou podobu pražského smíchovského nádraží:

4. února 2015


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue