„Část opozice se ke změně ústavy staví odmítavě,“ uvedl prezident Hollande po zasedání kabinetu. „Rozhodl jsem se tuto debatu ukončit,“ dodal. Národní shromáždění ovládá vládní levice, v Senátu má ale většinu opoziční pravice.
Plán na ústavní změnu, která by umožnila odebrat francouzské státní občanství usvědčenému teroristovi, který má kromě něj i pas jiného státu, oznámil Hollande v reakci na loňské listopadové atentáty v Paříži. Navrhovaná reforma počítala také s možností snadnějšího a rychlejšího vyhlašování výjimečného stavu v zemi.
Proti návrhu se stavěli především poslanci Levicové fronty, rebelové v Socialistické straně, část skupiny ekologistů a několik desítek republikánských poslanců, kteří reformu označili za „zbytečnou a nebezpečnou“.
Kritika nerovnoprávnosti
Na protest proti plánovanému odnímání státního občanství kabinet premiéra Manuela Vallse opustila koncem ledna ministryně spravedlnosti Christiane Taubiraová. Osudnou se ale nakonec novele stala podle AFP neschopnost pravicových a levicových poslanců shodnout se na kompromisní podobě textu.
Odpůrci návrhu kritizovali především fakt, že by vznikly dvě nerovnoprávné skupiny občanů. Lidé s dvojitým občanstvím by o svůj francouzský pas mohli přijít, zatímco lidé, kteří mají jen francouzské občanství, nikoliv.
Při atentátech ze 13. listopadu skupina převážně francouzských a belgických islamistů arabského původu povraždila 130 lidí a dalších nejméně 350 zranila. Ve Francii od té doby platí výjimečný stav (vše o útocích zde).
16. listopadu 2015 |
