Co teď vidíte z okna?
Celé okolí hotelu je obehnané páskou, chodí tu těžkooděnci, je tu hodně policistů... Viděli jsme, jak prohledávají okolí a obcházejí okolo stojící auta se zrcadlem, zda nejsou na podvozku výbušniny.
Fotografie z okolí metra |
Slyšeli jste výbuchy?
Přestože jsme od místa exploze asi jen padesát metrů, nic jsme neslyšeli. Zato teď je tu hluk, sirény houkají nepřetržitě. Také tu docela dlouho přelétával vrtulník.
Jak jste se o útocích dozvěděli?
Z médií. Než jsme měli jít na snídani, už jsme slyšeli o útocích na letišti. Pak jsme šli dolů a personál nás shromáždil v hale. Snažili se působit klidně, ale už jsme věděli, že se něco děje. Pak začali další zaměstnanci nosit čistá prostěradla, přinášeli zraněné dovnitř, ale moc jsme toho neviděli, protože tu část samozřejmě zahradili. Teď jsou od nás ti zranění úplně izolováni.
Jeden ze studentů popisuje situaci:
V jakém jsou studenti psychickém stavu?
Někteří to nesou špatně. Jedna dívka plakala. Všichni jsme se snažili spojit s rodinami a říct jim, že jsme v pořádku, ale vypadla telefonní síť. Já se nějak držím, ale zasáhlo mě, když jsem viděla personál, jak běží pomáhat zraněným ven. V největším šoku jsme byli, když jsme oknem viděli z dálky zraněné.
Fotogalerie    |
Jak to zvládají zaměstnanci hotelu?
Všichni se snaží pomáhat. Viděla jsem ale jednoho, který situaci nezvládl a sesypal se. Nevím, jestli to pro něj byla tak obtížná situace, nebo se dozvěděl, že byl zraněn někdo z jeho blízkých. Nechci to ani domýšlet.
Už víte, zda zůstanete v hotelu, nebo vás budou evakuovat?
Zatím zůstáváme tady. Měli jsme dnes jít do budovy europarlamentu, ale program se určitě ruší. Zatím jsou zrušené i lety, takže se řeší, jak nás dostat domů. Možná pro nás pošlou z Prahy autobus, ale to ještě nevíme. Poslední informace o našem návratu je, že už nám zařídili autobus, který by pro nás měl ve středu přijet, ale je možné, že se to ještě změní.
Ulice u hotelu je uzavřená:
