Ilustrační snímek | foto: NET4GAS

Česku zůstal jen ruský plyn, přesto je nezávislejší než dřív

  • 429
Téměř všechen plyn spotřebovaný v Česku pochází z Ruska a nic na tom nemění ani smlouva o dodávkách s Norskem. Země je však díky zásobám a husté síti plynovodů nezávislejší než dřív. Evropa po plynové krizi z roku 2009 investovala do infrastruktury a Česko navýšilo kapacitu zásobníků až na třetinu roční spotřeby. Plánuje se také využití alternativních zdrojů.

Léta platil v zásobování Česka zemním plynem poměr 75:25. To znamená tři čtvrtiny plynu z Ruska, jedna čtvrtina z Norska. Loni se to změnilo. Skandinávská země dodala podle statistik pouze pět procent hodnoty plynných paliv dovezených do Česka.

„Ruský monopol končí,“ oslavovaly titulní strany novin v roce 1997 završení tříleté snahy, která měla zlomit stoprocentní závislost Česka na dodávkách zemního plynu z Ruska. Před osmnácti lety uzavřela tehdejší vláda kontrakt s Norskem v obavě, že by Kreml mohl využívat kohouty potrubí k politickému nátlaku, což se později mnohokrát potvrdilo. Ten platí ještě dva roky, dnes však prakticky veškerý plyn spotřebovaný v Česku pochází z Východu.

Plyn dovážený z Německa pochází ze sta procent z Ruska

Neznamená to však, že by Česko bylo v současnosti zcela závislé na libovůli Gazpromu, jako tomu bylo v devadesátých letech. Spíše naopak, bezpečnost dodávek je mnohem jistější. Země investovala do výstavby mohutných zásobníků, síť plynovodů vedoucích napříč Evropou všemi směry značně zhoustla a na pobřežích vznikají nové terminály na zkapalněný plyn (LNG) z Kataru či USA. „Máme dobré zásobníky, diverzifikace není žádný problém. Terminálů LNG jsou desítky, na sever i na jih od Česka. Z hlediska bezpečnosti dodávek plynu není potřeba mít obavu,“ říká Vladimír Štěpán, šéf společnosti ENAS nabízející energetické poradenství. V případě potřeby se tedy Česku nabízí řada alternativ.

Štěpán navíc upozorňuje, že ani norský plyn ve skutečnosti nepocházel z nalezišť v Severním moři. Norové ve skutečnosti Česku dodávali překoupený ruský plyn.

Všechny plynovody vedou do Ruska

Podle dat Českého statistického úřadu tvořily totiž dodávky norských plynových paliv loni pouze pět procent z hodnoty dovozů do Česka. Údaje za samotný zemní plyn jsou sice tajné, ten však tvoří naprostou většinu ze sledované kategorie. Ještě před pěti lety Norové zajišťovali pětinu paliv směřujících do Česka.

Téměř 55 procent paliv pak podle statistiků loni dorazilo z Ruska, přes dvacet pět procent z Německa a zbytek z ostatních evropských zemí. Podle Anatolije Stolbova ze společnosti Virtuse Energy se právě na německé burze odehrává nejvíce obchodů s plynem, který pak končí v Česku.

Ve skutečnosti však statistiky matou, většina plynu pochází z ruských nalezišť a přes evropské burzy se jen přeprodává. Závislost na ruském plynu je proto prakticky stoprocentní.

Na tom však v podstatě nic nezměnila ani norská smlouva. Ta sice zaručovala Česku zachování dodávek v mimořádných situacích, podle Vladimíra Štěpána ze společnosti ENAS však představovala především obchodní kontrakt. Ve skutečnosti německými plynovody proudil do Česka pořád plyn ruský.

„Smluvně to sice byl norský plyn, ale ve skutečnosti šlo o plyn ruský, který přes Česko přešel a pak se vracel ze západu,“ vysvětluje Štěpán. Podle něj není využití plynu ze Severního moře v Česku kvůli rozdílnému složení technicky možné.

Třetina spotřeby v zásobníku

Na rozdíl od 90. let však dnes závislost na ruském plynu i přes přetrvávající politické napětí s Ukrajinou, přes kterou vede potrubí do Česka, téměř nikoho nevzrušuje. Důvodů proto je několik.

Česko i Evropská unie po plynové krizi z ledna roku 2009 masivně investovaly do plynové infrastruktury. České zásobníky dnes pojmou a 2,9 miliardy kubíků plynu, což odpovídá třetině roční spotřeby.

Rusko sice může zásobování přerušit i na delší dobu, jeho rozpočet však z poloviny tvoří export ropy a zemního plynu a každý výpadek ho citelně zabolí. V podstatě je tak stejně závislé na vývozu plynu, jako Evropa na jeho odběrech - uzavření kohoutů plynovodů může využít jen jako krátkodobý nátlakový prostředek.

Vedle toho se otevírají další možnosti alternativních dodávek. Koncem loňského roku dorazila do nově zbudovaného terminálu v polském Svinoústí první dodávka zkapalněného plynu z Kataru.

Plyn z polských přístavů by přitom brzy mohl dorazit i do Česka. Po dokončení severojižního plynárenského koridoru propojujícího Baltské moře s plánovaným terminálem v Chorvatsku by navíc mohl do Česka proudit plyn i z jihu. Třeba z nedávno objevených obřích nalezišť ve Středozemním moři.

Takhle se v Česku těží plyn:

11. února 2015