Jenovéfa Boková

Jenovéfa Boková | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Chtěla bych poznat život bez peněz, přiznává Jenovéfa Boková

  • 11
V kinech běží snímek slovinského režiséra Olma Omerzu Rodinný film. Po boku Karla Rodena či Vandy Hybnerové v něm hraje i Jenovéfa Boková, houslistka, jež se k herectví dostala sice náhodou, přesto se však v českém filmu prosazuje čím dál tím víc. Na kontě už má na dvě desítky rolí.

Když teď tak hodně točíte, jste ještě vůbec houslistka?
Musím to zaklepat, jsem. Teď jsem dělala zkoušky na HAMU, tak uvidíme, jak to dopadne.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Jaký má Jerovéfa Boková vztah se svým švagrem Pavlem Liškou? A jak to má s láskou? Dočtete se v pátečním vydání týdeníku Téma.

Šla byste ještě ve třiadvaceti letech studovat hru na housle?
Já už jsem ji studovala na osmiletém gymnáziu a pak na konzervatoři, kde jsem skončila minulý rok v červnu. Takže jsem vlastně tři čtvrtě roku bez školy a hodně mi to chybí. A navíc si říkám, že bych měla využít toho, že mám ještě studentská léta.

A chtěla byste se houslemi živit? Nebo v tomto ohledu zůstanete u herectví?
Tak co si budeme povídat, vydělat peníze herectvím je o hodně jednodušší než houslemi, pokud to tedy neděláte trošku komerčně, jako někteří. Baví mě to. Na housle hraju od šesti let, takže už ke mně úplně patří a chci na ně hrát pro radost, a ne pro peníze. Na podzim jsem hrála s orchestrem a vzpomněla jsem si, jak mě to vlastně naplňuje. A taky je dobré, že si člověk zase navykne, že za to dostává normální peníze. Protože peníze, který někdy máme za pár dnů natáčení – to si říkám, že na tohle musí někteří lidé vydělávat celý měsíc. Proto je pro mě dobré držet si i tohle, abych byla stále nohama na zemi.

Stalo se vám někdy, že jste byla úplně bez peněz?
Zrovna v tomhle jsem taková hodně myslící dopředu. Když vím, že třeba půl roku nebudu nic točit, začnu šetřit a omezovat se. Třeba moje ségra to tak nemá. Ta rozdá všechno, co má. V tomhle je po otci. Ten kdyby měl peníze, tak je všechny rozdá. Já jsem v tomhle zase po mámě. Ta vždycky tátovi říkala, že žádné peníze nemáme, a pak je vytáhla před Vánoci a nakoupila nám za ně dárky. Takže musím zaklepat, to se mi nikdy nestalo. Ale myslím, že bych si to měla taky zažít. Abych poznala všechny stránky života.