Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku | foto: Alexandr Janovský ČTK

ANALÝZA: Co je Babišův problém a co jen balast kolem Čapího hnízda

  • 309
Z Čapího hnízda Andreje Babiše je pořádná rozbuška. Média se předhánějí ve snášení dalších podrobností o vicepremiérově poklesku, souvisejícím s osm let starou dotací na jeho luxusní farmu. A Babišovi oponenti se snaží z aféry vytřískat maximum politického kapitálu. V té bouři se začíná ztrácet podstata příběhu.

Je načase připomenout, co se přesně stalo. V čem spočívá vicepremiérův hřích a co je jen balast.

1. Samostatná firma, ale pod kontrolou

Před osmi lety Agrofert převedl svou čerstvě založenou Farmu Čapí hnízdo na neznámého majitele a odstřihl se od ní. Díky tomu mohla úspěšně zažádat o 50milionovou dotaci z balíku určeného malým firmám.

Oddělení bylo účelové a formální, šéf Agrofertu měl k farmě stále vztah. Důkazů je nepřeberně:

Anonymní akcie, dotace, kritika auditorů. Časová osa kauzy Čapí hnízdo

Babiš a jeho lidé od počátku u projektu stáli: Agrofert skoupil pozemky, Farmu Čapí hnízdo založil právník pracující v jeho službách. V čele formálně oddělené firmy stáli Babišovi příbuzní a manažeři. Agrofert pomohl s financováním záměru.

Čapí hnízdo projektovali Babišovi dvorní architekti SGL Projekt, na realizaci se podílela jeho partnerka Monika.

Pod Babišova křídla se Čapí hnízdo vrátilo po pěti letech - tedy hned, jak to z hlediska dotačních podmínek bylo možné. Babiš označil Farmu Čapí hnízdo jednoznačně za svůj projekt v loňském dokumentárním filmu Víta Klusáka.

Fakt, že dotaci na Babišův projekt získala formálně samostatná, ale na něj napojená firma, není novinkou. Poprvé na to upozornil už v roce 2009 časopis Týden v článku, který popisoval podobné sporné cesty k dotacím. Podruhé příběh popsal podrobně časopis Ekonom o rok později.

O tom, že je Čapí hnízdo Babišovo, se znovu psalo v roce 2009. Tehdy se měl Babiš podílet na financování podobně koncipovaného českého pavilonu na výstavě Expo v Miláně (z plánu sešlo). O originálně řešené Babišově stavbě se v letech 2009 až 2014 hojně psalo i v lifestylových časopisech.

Babiš do svého vstupu do politiky svůj vztah k farmě nikdy nezpochybnil. Tehdy ho to neohrožovalo.

2. Šlo o zločin?

Definitivně na to odpoví policie a bruselský úřad OLAF, jež podezření ze zneužití dotace vyšetřují.

Je ale pravděpodobné, že o porušení zákona nešlo. V roce 2009 stát běžně obchodoval s anonymními firmami. Ani z čerpání dotací je nic nevylučovalo. Žádná právní norma také nevylučovala z čerpání „samostatně podnikající“ právníky či příbuzné miliardářů.

České právo na podobné kličky nemyslelo. Farma Čapí hnízdo po pět let, kdy byla formálně mimo Agrofert, ve výročních zprávách prohlašovala, že není součástí žádné skupiny. Její status potvrdili auditoři (mimochodem stejní, kteří auditovali výsledovky Agrofertu). Firma z hlediska obchodního práva prostě existovala jako samostatná entita.

Otázka je, jak tuto situaci posoudí OLAF. Není jasné, zda bruselská dotační pravidla na účelově zakládané anonymní firmy pamatují. Na verdikt bude třeba počkat ještě řadu týdnů. Ať bude jakýkoliv, rozjede se kolem něj právní bitva.

3. Pěna dní

A pak je tu balast. Tomu dominuje halasná debata o pokutě, kterou Farmě Čapí hnízdo vyměřil dotační úřad za to, že si koncem roku 2009 nechala vyplatit 15 milionů korun z dotace o dva týdny dřív, než sama proplatila příslušnou fakturu dodavateli.

Šestimilionové penále inspektoři nakonec z 99 procent zrušili. Šlo o víceméně organizační chybu. Drobnost proti daleko závažnějšímu účelovému oddělení Farmy Čapí hnízdo od Agrofertu.

V malér se zrušená pokuta změnila poté, co Babiš na kritiku opakovaně kontroval touto větou: „Dotace pro Farmu Čapí hnízdo byla v minulosti opakovaně kontrolována úřady - bez jakéhokoli nálezu.“ Čímž se dopustil lži.

Lhal ale možná nevědomky. Z jeho pohledu jde o marginálii. A finanční toky v Čapím hnízdě v roce 2009 docela jistě neřešil on. Na to by měl manažery i v případě, že by šlo o firmu, patřící do Agrofertu se vším všudy.

4. Babišovy kličky

Čímž se dostáváme k poslednímu aspektu kauzy. Ke způsobu, jakým na ni Andrej Babiš reaguje.

Vicepremiér zůstává u stručného tvrzení, že s Farmou Čapí hnízdo neměl v letech 2009 až 2014 nic společného. Nehodlá vysvětlovat fakta, která jsou s tím zjevně v rozporu. Zaplétá se, kličkuje. Nejdřív tvrdí, že neví, komu Čapí hnízdo patřilo. Pak, že „nějakým advokátům“. Pak, že ví, ale nepoví.

KOMENTÁŘ: Problém politika Babiše. Dotace na Čapí hnízdo by měl vrátit

Nakonec slíbil, že čistého vína naleje poslancům ve Sněmovně na speciálně k tomu svolané schůzi 23. března.

Jenomže vysvětlení dluží hlavně občanům. Pokud není ochoten svůj pohled na cestu k dotaci pro Čapí hnízdo podrobně vyložit, dává najevo, že sám ví, že ta cesta nebyla křišťálově čistá. Pokud to myslí s politikou vážně, měl by se k tomu postavit čelem.

Dluží to jednak svým voličům, jednak řadovým spolustraníkům, kteří mu pomohli do vicepremiérského křesla. Jestli chce svůj problém s Čapím hnízdem nechat vyhnít, jako to u nás politici se svými maléry léta běžně dělají, popřel základní principy, s nimiž šel do politiky.

Andrej Babiš je majitelem holdingu Agrofert. Vlastní také mediální skupinu MAFRA, pod kterou patří i zpravodajský server iDNES.cz.

29. března 2012