Nevidomá žena 26. února mířila od podchodu k tramvajové zastávce na náměstí Míru, když ji náhle obklopili dva muži. „Jeden mě chytl kolem ramen, druhý pod rukama. Hrozně jsem se vyděsila,“ popsala nevidomá pro iDNES.cz začátek kontroly.
Muži se jí představili jako policisté a chtěli po ní občanský průkaz. „Nechtěla jsem dávat občanku z ruky, bála jsem se, že to jsou třeba nějací podvodníci, kteří si na mé doklady vezmou někde půjčku,“ vylíčila Čihulová své obavy. Policisté jí prý řekli, že ji musí „řešit“, protože je bosa.
Ani jejich další jednání její strach nerozptýlilo. Odznak, který jí předložili, aby si ho mohla „osahat“, ženu nepřesvědčil. „Jsem gramotná, latinku znám. Ale odznak zaprvé nevím, jak má vypadat, za druhé na něm nešlo rozeznat, zda je tam písmo, nebo číslice,“ popsala.
Vyjádření Jarmily Čihulové pro Rádio Impuls:
Podle mluvčího pražské policie Jana Daňka ale policisté jednali správně. Upozornil, že o tom, že jsou skutečně policisté, se ženu pokusili přesvědčit i jinak než pomocí odznaku. „Žena měla obavy, zda se jedná o skutečné policisty, a neuvěřila ani poté, co to potvrdila jiná osoba,“ řekl Daněk iDNES.cz.
Policisté se na místo podle něj dostavili proto, aby ženě pomohli. „Reagovali na volání na tísňovou linku, kde oznamovatelka ohlásila, že má obavy o zdraví této ženy,“ vysvětlil mluvčí. Čihulová přiznává, že pohled na nevidomého člověka, který se v metropoli pohybuje bos, občas vzbuzuje reakce okolí. „Pokud má ale někdo obavy, zda jsem v pořádku, není nic snazšího, než se mě zeptat,“ dodává.
Měla jsem strach, že mě odvezou neznámo kam, říká žena
Kontrola na náměstí Míru skončila tím, že policisté na radu nevidomé ženy zavolali na policejní oddělení v místě jejího bydliště, kde ji znají a vědí, že chodí bosa. Přesto trvali na tom, že potřebují vidět její doklad totožnosti. „Když jsem to odmítla, řekli mi, že mě odvezou na služebnu na ztotožnění a možná na psychiatrii. Dostala jsem strach, že by mě strčili do auta a odvezli neznámo kam,“ popsala žena své obavy. Nakonec proto policistům občanku ukázala.
I tak si ale myslí, že policisté nejednali správně, a podala podnět k prošetření na obor vnitřní kontroly policie. „Když chtějí někomu pomoci, tak ho přece nemohou vyděsit k smrti. A to vše jen kvůli tomu, že něco dělám jinak než ostatní?“ podivuje se nad jednáními policie Čihulová.
Žena chodí naboso už rok. K chůzi bez bot se rozhodla poté, co utrpěla úraz kyčle a začala mít problémy s pohybem. Zprvu prý chodila v prstové obuvi, později začala zkoušet chození zcela naboso. „Ze začátku to byla zvědavost, slyšela jsem na to pozitivní reakce, že to zdravotně pomáhá,“ říká nevidomá žena. Chození bez bot jí prý pomáhá i se soustředěním, přirovnává ho k meditaci.
