Barceloně zbývaly pouhé sekundy z prvního prodloužení domácího zápasu s CSKA. Doellman nejprve zastavil čas svou trojkou na 98:98 na 4,2 vteřiny před koncem.
Vypadalo to na druhou pětiminutovku navíc.
A pak zkušený Miloš Teodosič nedokázal při vyhazování najít volného spoluhráče a poslal míč k Doellmanovým rukám. Takový střelec už věděl, co udělat. Z jumpu neomylně rozvlnil síťku a odstartoval oslavy. I zklamání.
Ale zatímco pokoření hráči CSKA dál trůní v čele osmifinálové skupiny F a play-off je nejspíš nemine, pro Barcelonu se možná koná o klíčový úspěch na cestě tamtéž. Nyní je pátá, ale má stejnou bilanci jako čtvrté Chimki Moskevská oblast.
Podívejte se na sestřih ze zápasu FC Barcelona - CSKA Moskva (včetně Doellmanova řádění v koncovce):
Američan tak letos opět zachránil katalánský velkoklub svými velkými střelami.
Pro další případ nemusíme chodit daleko, stejná euroligová fáze, jen duel na Realu Madrid. Barcelona vítězí 87:86, když zlikvidovala solidní náskok soupeře a v poslední sekundě Doellman zvedl vítěznou střelu za dva. Celkově nasázel 24 bodů.
Barcelona v euroligovém utkání na Realu Madrid:
Čerstvě jedenatřicetiletý pivot dává návod, jak svou kariéru posouvat vzhůru i ve sportovně pozdním věku. Hvězdou se můžete stát také kolem třicítky. I když v jeho případě „jen“ v Evropě.
Když bylo rodáku o ohijského Cincinnati osmnáct, osmnáctiletý rodák z ohijského Akronu jménem LeBron James se stal jedničkou draftu NBA a od té doby jeho sláva neuvadá.
To Doellman se po střední škole musel soustředit na tu vysokou, čtyři roky působil v NCAA v dresu Xavier University. A přišel „jeho“ draft do NBA. Pozvánek na předdraftové soupeření talentů se Doellman dočkal, ale mezi vyvolenou šedesátkou jmen to jeho nezaznělo.
Na rozdíl od jedničky Grega Odena či dvojky Kevina Duranta, od Ala Horforda, Mika Conleyho a Joakima Noaha. Od Marca Belinelliho, Tiaga Splittera, Rudyho Fernandeze a Marca Gasola (čísla 48). A třeba taky Javarise Crittentona, Nicka Fazekase, Sun Jüeho, JamesOna Curryho či Adama Halusky.
Později se 208 centimetrů vysoký hráč s vyrýsovanou postavou k branám NBA přiblížil jen jednou: v roce 2008 se na jediný duel objevil v dresu Charlotte při orlandské Summer League.
Svou profikariéru startoval Doellman na jinší adrese. Před devíti lety v dresu prvoligového francouzského Choletu. Po jedné sezoně se posunul do Besanconu, po další zamířil do Orleansu, se kterým si poprvé vyzkoušel Euroligu.
Na pár let zůstalo u jediného ročníku v elitní evropské soutěži, ovšem následný přesun do Španělska se ukázal jako šťastný. Na tradici výměny dresu po jediné sezoně si však snad zakládal. Přes Alicante doputoval do Manresy a byl druhým nejlepším střelcem španělské ACB (16,8 bodu na zápas).
V roce 2012 podepisuje smlouvu s Valencií, tentokrát na dva roky. A v tom druhém konečně zazářil naplno. Titul v Eurocupu a trofej pro nejužitečnějšího hráče této soutěže, k tomu další MVP ocenění - ve španělské lize.
Za Doellmanem tak letěla nabídka od Barcelony, za 1 800 000 euro ročně. Za Juanem Carlosem Navarrem a Antem Tomičem se stal třetím nejlépe placeným hráčem klubu (pro srovnání: Tomáš Satoranský tamtéž údajně bere 1 250 000, ale s novou smlouvu si v příští sezoně jistě polepší).
Nejlepší Doellmanovy momenty z ročníku 2014/15
A elegantní pivot, jenž si v Evropě vysloužil přezdívku „Kapitán Amerika“, je dobrou koupí. Stal se jedním z ofenzivních tahounů i v předním evropském klubu. V obraně, pravda, tam k elitě nepatří.
Svými výkony z poslední tří sezon skauty z NBA nejspíš konečně zaujal. Jenže kdyby na návrat do vlasti došlo, čekal by ho start od nuly. Jako „neznámé Evropany“. Katalánské publikum si ho hýčká jinak.
Ale zase: byl by to zajímavý pokus. Kdo z evropských fanoušků by mu při něm v jeho věku nepřál úspěch?
