Merkelová ve volbách ztratila ve všech třech zemích, AfD naopak posílila

  • 2116
Po sečtení většiny odevzdaných hlasů je jisté, že křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové ztratila voliče ve všech třech německých spolkových zemích, kde se v neděli konaly volby. Vyhrála jen v Sasku-Anhaltsku. Úspěchem skončily volby pro populistickou Alternativu pro Německo (AfD).

Volby byly obecně považovány za hodnocení politiky kancléřky Angely Merkelové v otázce uprchlické krize. Byla to také první možnost, kdy se k této problematice mohli voliči u volebních uren vyjádřit.

Do Německa loni přijelo 1,1 milionu běženců. Za první dva měsíce letošního roku to bylo již nejméně 150 tisíc. Kancléřka dávala od počátku najevo vstřícnost k migrantům, kladně se k jejich příchodu stavěli také zástupci Sociální demokracie (SPD) a Zelených.

Po sečtení odevzdaných hlasů slaví sociální demokraté prvenství v Porýní-Falci se ziskem 36,2 % hlasů. Křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové zde oproti minulým volbám ztratili přes tři procenta hlasů. Volilo je 31,8 % voličů. Posílila však AfD, která získala 12,6 % hlasů a skončila na třetím místě.

Na čtvrtém místě se zde umístila liberální Svobodná demokratická strana (FDP) se ziskem 6,2 %, na pátém poté Zelení se ziskem 5,3 %.

CDU však triumfovala ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, i když oproti minulým volbám také zde některé voliče ztratila. Tentokrát ji zde volilo 29,8 % voličů. Velký úspěch tady však slaví druhá AfD se ziskem 24,2 % voličů. Na třetím místě se umístila strana Die Linke s 16,3 %. SPD skončila čtvrtá s 10,6 %. Zelení ani liberální strana FDP se do tamního zemského parlamentu nedostali.

Zelení se však dočkali významného vítězství v Bádensku-Württembersku. Hlas jim zde odevzdalo 30,3 % voličů. Druhá se umístila CDU se ziskem 27 %, která zde oproti minulým volbám ztratila 12 % hlasů. Třetí skončila AfD se ziskem 15,1 %. Čtvrtá pak SPD se ziskem 12,7 %. Do zemského sněmu se dostala také strana FDP s 8,3 % hlasů.

I přes obhajobu vítězství v Sasku-Anhaltsku strana kancléřky Angely Merkelové ve všech třech spolkových zemích oproti minulým volbám oslabila. Ztráty počítá i strana SPD. V Porýní-Falci sice zvítězila a oproti minulým volbám posílila o dvě procenta, v Bádensku-Württembersku však oslabila o celých deset procent. Devět procentních bodů sociální demokraté ztratili i v Sasku-Anhaltsku.

AfD nemá schopnosti krizi řešit

Volební triumf však zažívají Zelení, kteří v německých zemských volbách zvítězili poprvé v historii. O výrazném úspěchu ale může mluvit především Alternativa pro Německo. Ta například v Porýní-Falci obsadila křesla v zemském parlamentu vůbec poprvé. Získala zde dokonce o 6 % hlasů více než požaduje volební klauzule.

„Voliči se ve velké míře odvracejí od zavedených stran. Od nás očekávají, že konečně vytvoříme opozici, která zjevně neexistuje ve Spolkovém sněmu ani v zemských sněmech,“ řekla předsedkyně AfD Frauke Petryová.

Přední němečtí politici se vůči AfD, která chce německý přístup k řešení migrační krize výrazně změnit, staví odměřeně. „Demokratický politický střed Německa se zmenšil. Měli bychom to všichni brát vážně. Dějiny naší země v posledních desetiletích ukázaly, že jsme bezpeční, silní a akceschopní, když je demokratický střed silný. Kdo tento střed oslabuje, oslabuje naši společnost, naši ekonomiku a naši demokracii,“ řekl k úspěchu AfD předseda sociálních demokratů a vicekancléř Sigmar Gabriel.

O volby byl zájem

Nepotvrdily se obavy politologů z nízké volební účast: ve všech třech zemích přišlo víc voličů než před pěti lety.

V Bádensku-Württembersku dosáhla účast 70,4 procenta, o 4,2 bodu víc než v minulých volbách. Stejně vysoká byla účast v Porýní-Falci, což znamená zvýšení o 8,6 bodů. Největší přírůstek voličů byl v Sasku-Anhaltsku, kde jich přišlo 61,1 procenta, o deset bodů víc než v roce 2011.

Ten zároveň zdůraznil, že svůj postoj k imigrantům nezmění. „Zastáváme jasnou pozici: humanitu a solidaritu. Nyní ji měnit nebudeme,“ uvedl podle serveru BBC.

Alternativu pro Německo již před volbami kritizoval také německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. „AfD nemá žádnou politickou koncepci a žádné schopnosti nalézat řešení problémů„“ uvedl pro deník Die Welt.

Tlak na Merkelovou sílí

Vládní politika v posledních měsících ukázala rozkol v německé společnosti. Kancléřka Merkelová i přes naléhání například rakouského kancléře Wernera Faymanna stále odmítá horní hranici pro přicházející migranty. Místo toho upřednostňuje plán přerozdělovat přicházející běžence napříc členskými státy EU, uvedl server Deutsche Welle.

Pozitivní přístup k migrantům vedle křesťanských demokratů projevují i sociální demokraté či Zelení. Proti se však staví právě strana Alternativa pro Německo. Ta sama sebe vnímá jako jedinou skutečnou opozici a ve své kampani kladla důraz na hesla typu „chraňme hranice“ či „zastavme azylový chaos“. „Máme v uprchlické politice jasné stanovisko - žádné běžence nechceme. Lidé, kteří nás volili, se s touto naší politikou ztotožňují,“ uvedl například místopředseda strany Alexander Gauland. Ten volební výsledek zároveň označil za jasné odmítnutí vládní politiky.

Přestože volební ztráta CDU nemusí mít pro kancléřku Merkelovou významné následky, tlak na ni v posledních týdnech roste. Ve všech třech spolkových zemích se totiž před volbami kandidáti křesťanskodemokratické strany od politiky kancléřky v různé míře raději distancovali, uvádí server The Guardian. To potvrzuje i postoj bavorské strany CSU, která po kancléřce žádá změnu jejího přístupu k uprchlíkům.

„Špatný výsledek CDU ve třech zemských volbách má příčinu v politice neomezeného a neřízeného přílivu běženců. Jediným logickým dopadem tohoto výsledku je výrazná úprava kurzu v uprchlické politice,“ prohlásil místopředseda poslaneckého klubu CSU ve Spolkovém sněmu Hans Michelbach.

Podle německého listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung je po volbách ohrožení pozice kancléřky ve straně sice nepravděpodobné, avšak ne nemožné.

Silná pozice je pro Merkelovou v současné době velice důležitá. Důvodem je zejména blížící se summit Evropské unie, na kterém se bude opět jednat o řešení migrační krize a navrhované dohodě s Tureckem. Její prosazení je totiž jedním z jejích cílů a špatné volební výsledky by mohly oslabit její vyjednávací pozici, míní server BBC.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video