Německá kancléřka Angela Merkelová při svém projevu na tiskové konferenci v Berlíně. (22. 1. 2016) | foto: Reuters

Test spokojenosti s Merkelovou, Němci volí do tří zemských sněmů

  • 532
Němci v Bádensku-Württembersku, v Porýní-Falci a v Sasku-Anhaltsku volí své zástupce do zemských sněmů. Volby jsou považovány za test spokojenosti s politikou kancléřky Angely Merkelové v uprchlické krizi. Volební místnosti se uzavřou v 18 hodin, první odhady výsledků se očekávají bezprostředně poté.

Podle prvních údajů je v Bádensku-Württembersku volební účast vyšší než před pěti lety. Ve Stuttgartu přišlo za první čtyři hodiny k volebním urnám 39 procent voličů, o sedm procent více než před pěti lety. Ve Freiburgu a Mannheimu zatím volilo 20 procent oprávněných voličů. V Sasku-Anhaltsku odhlasovalo do čtvrnácté hodiny přes 35 procent voličů, tedy o sedm procentních bodů více než před pěti lety.

Nejvíc voličů zatím přišlo odevzdat hlasovací lístky v Porýní-Falci. „V poledne byla tamní volební účast 44 procent, o 13 procent více než ve stejný čas v roce 2011,“ uvedla reportérka Deutsche Welle. O dvě hodiny později přitom účast stoupla již na 56 procent, což je o 13 procentních bodů více než před pěti lety.

Kancléřčina Křesťanskodemokratická unie (CDU) obhajuje úřad zemského premiéra v Sasku-Anhaltsku a snaží se převzít vládu i ve zbývajících dvou spolkových zemích, kde nyní tvoří vládní koalice sociální demokracie (SPD) a Zelení.

Průzkumy v posledních dvou měsících ale ukázaly výrazný pokles popularity CDU, první místo jasně drží pouze v Sasku-Anhaltsku. V Porýní-Falci je pozice CDU a SPD poměrně vyrovnaná. Sociální demokraté zde před volbami vedli s 36 procenty, křesťanští demokraté byli druzí s 35 procenty. V Bádensku-Württembersku pak CDU zaostává za Zelenými, kteří mohou poprvé v zemských volbách zvítězit.

Německý ministr vnitra kritizoval AfD

Průzkumy také slibovaly výrazný úspěch pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD), která vystupuje proti Merkelové a žádá rychlé omezení počtu přicházejících běženců. Její předsedkyně nedávno také uvedla, že poslední možností k zabránění příchodu ilegálních imigrantů do Německa je policejní střelba.

Nejvíc hlasů by měla AfD získat v Sasku-Anhaltsku, kde se s popularitou 19 procent dotáhla na druhou nejsilnější Levici. V obou spolkových zemích na západě Německa slibovaly průzkumy AfD zhruba deset procent hlasů.

Zatím není jasné, jaký dopad mohou mít volby na celostátní politiku. Neočekává se, že by AfD mohla nějak ovlivňovat rozhodování ve Spolkové radě, protože všechny strany vyloučily vytvoření zemské koalice s populisty. Šéf poslanců SPD Thomas Oppermann také odmítl možnost, že by případný neúspěch jeho strany vyvolal diskuse o sesazení předsedy socialistů a vicekancléře Sigmara Gabriela. „S tím v žádném případě nepočítám,“ řekl deníku Neue Osnabrücker Zeitung.

K nevolení této strany Němce nepřímo vyzval například ministr vnitra Thomas de Maiziere. „AfD nemá žádnou politickou koncepci a žádné schopnosti nalézat řešení problémů„“ uvedl pro deník Die Welt.

Stovky uprchlíků v Idomeni skandují jméno německé kancléřky:

AfD podpořil i bývalý prezident Václav Klaus, který vystoupil na mítinku strany ve městě Neuwied ve spolkové zemi Porýní-Falc. Během akce prohlásil, že Evropa začíná být nebezpečným bojištěm a vyzval, aby se „evropský migrační problém“ řešil především v Německu. (více o Klausovi a AfD zde)

Němečtí analytici pozorně sledují také počet lidí, kteří k volbám dorazí. Mnoho voličů v průzkumech uvádělo, že kvůli nespokojenosti s politikou nebudou vůbec hlasovat.

Německo se v posledních letech potýká s trendem klesající volební účasti. K celostátním volbám v roce 2013 přišlo 71,5 procenta Němců, v 90. letech byla běžná více než čtyřpětinová účast. V roce 2014 klesla účast při zemských volbách v Braniborsku a Sasku poprvé pod 50 procent, loni v Brémách byla tato hranice překonána jen o desetinu procentního bodu.

Merkelová v prosinci slíbila výrazné snížení počtu uprchlíků:

14. prosince 2015

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue