„Někteří cestující si zahráli ještě předtím, než přišel ladič a než jsme nástroj stačili zase zamknout,“ řekl Jan Šedo z Žijeme Žďárem.
„Nové“ žďárské piano od firmy Kašpar už něco pamatuje. „Je z dvacátých či třicátých let minulého století. Darovala nám ho jedna paní z Prahy,“ prozradila Michaela Hečková za Piána na ulici. „Jen jsme drobně opravili klaviaturu a důležité bylo nástroj také naladit.“
V Česku už podobně funguje ve veřejném prostoru kolem padesáti nástrojů. Tohle číslo platí pro letní sezonu, na zimu některé nástroje mizí.
„Asi pět procent pian dopadlo špatně. Obvykle to bývá v případech, kdy někoho ruší. Kdyby si někdo stěžoval tady, tak vybereme jiné místo ve městě. Ale Žďár už se piana nezbaví,“ vtipkoval zakladatel projektu Ondřej Kobza.
Právě pražský kavárník inicioval umístění prvních takových pouličních atrakcí v Praze, nejdřív na náměstí Míru a na náplavce u Vltavy. V posledních třech letech se pak tahle móda lavinovitě šíří dál.
„Občas s kolegy sledujeme, jak to chodí v jiných zemích. V Česku nám to přijde unikátní v tom, že se zapojují aktivní lidé v menších městech. Ve světě jsou piana třeba na letištích, americký Boston si pořídil několik nástrojů jen na měsíc, zaplatila to nějaká firma,“ přidává Kobza příklady ze světa.
Zvuk piana se mísí s nádražním hlášením. A neruší se
Ve čtvrtek v poledne ještě před oficiálním „odemknutím“, které večer obstarali žáci Základní umělecké školy Františka Drdly, ťukali do kláves první cestující. A další zvědavě přihlíželi.
„Sám hrát neumím, ale rád si někoho poslechnu,“ říkal jeden z cestujících. Po chvíli se dočkal, jeden student ho potěšil zdařilou improvizací.
Tóny nové atrakce se v netradičním koncertním prostoru míchají s obligátními hlášeními. „Stanice Žďár nad Sázavou. Osobní vlak číslo 8751 společnosti České dráhy ze směru Havlíčkův Brod a Přibyslav, pravidelný příjezd 12.17, přijede k nástupišti číslo 2, kolej 2. Vlak zde jízdu končí,“ znělo z reproduktorů.
„Zdá se to sice hlasité, ale když jsme si piano vyzkoušeli, ani se to moc neruší,“ reagoval Kobza.
Je možné, že se piano na letní sezonu přesune na jiné místo ve Žďáru. Pravděpodobně do atria v centru města. „Svého času to bylo živé místo, které bychom mohli v létě zase oživit,“ přemítá Jan Šedo.
Provoz piana budou žďárští iniciátoři ještě sledovat. Zatím počítají s tím, že bude od 12 do 15 hodin klaviatura zamčená. „Je to takový oťukávací kompromis. Děti snad časem pochopí, že se do kláves nemlátí,“ dodává Šedo.
