Maximální rychlost Hyperloopu by mohla dosahovat až 1200 km/h. | foto: Hyperloop Tech

Bratislava-Vídeň za pár minut. Zamíří Hyperloop na Slovensko?

  • 127
Slovensko tento týden navštívil šéf jedné z firem, která se pokouší postavit funkční prototyp „potrubní pošty pro lidi“ a měl tam jednat tam o možném rozšíření projektu i na Slovensku. Hyperloop by měl dopravovat potrubní drahou pasažéry rychlostí přes tisíc kilometrů za hodinu.

Bratislava zažila zajímavou zahraniční návštěvu - alespoň z hlediska technických fandů. Na Slovenku tento týden byl Dirk Ahlborn, šéf firmy Hyperloop Transportation Technologies. Setkal se s mladými podnikateli v IT a technických oborech (oni sami by se mnohem spíše označili za „startupisty“) a - což je kupodivu zajímavější - i představiteli několika ministerstev. Na pořadu jednání totiž byl i projekt Hyperloop, tedy návrh na jakousi potrubní poštu pro lidi, která by měla nabídnout v podstatě výrazně rychlejší rychlovlaky.

Jedna ze součástí budoucí testovací tratě pro dopravní systém Hyperloop. Na dodávkách se mají podílet renomované firmy. Vakuové pumpy například dodá švýcarská firma Oerlikon, která se například podílela na stavbě urychlovače v CERNu.

O projektu jsme už psali podrobněji, nyní jen připomeňme, že by se mělo jednat o nadzemní tubus se sníženým tlakem, ve kterém se na vzduchovém polštáři pohybují kapsle urychlované elektrickými motory po stěnách tunelu. Cestovní rychlost by mohla dosahovat zhruba od několika set do 1 300 kilometrů za hodinu, odhaduje Elon Musk, šéf firem SpaceX a Tesla, který je duchovním otcem nápadu.

Musk představil Hyperloop jako koncept, na jehož realizaci nemá čas a energii. Napřed to vypadalo, že půjde jen o fantazii na papíře (který jak známo snese vše). Ale i když je kolem konceptu stále dosti otazníků, brzy se kupodivu našli lidé, kteří tvrdí, že jsou ochotni se do realizace pustit. Jde o dva subjekty: jedním je z nich je Hyperloop Technologies, rizikovým kapitálem financovaná malá firma, která chce postavit zkušební trať ve státě Nevada.

Tím druhým je právě Hyperloop Transportation Technologies (HTT) vedená Dirkem Ahlbornem, která už má údajně zažádáno o stavební povolení několikakilometrové zkušební trati v Kalifornii. Firma pracuje tak trochu jako „sdružení zapálených profesionálů“. Podle rozhovoru jejího spolumajitele Bibopa Gresta pro TechCrunch z letošního ledna pro firmu pracuje asi 520 lidí téměř výhradně jen za opce na nákup akcií (samozřejmě nejde o práci na plný úvazek, minimální „úvazek“ je 10 hodin týdně). I kvůli netradiční struktuře společnosti její šéf Ahlborn objíždí celou řadu zemí světa (třeba reportér Popular Science ho potkal v Dubaji) - shání pro projekt vhodné spolupracovníky a samozřejmě i finanční zdroje.

Jak má fungovat Hyperloop

První oficiální vizualizace dopravního systému Hyperloop

Slovensko je tak jen jednou z jeho zastávek, ovšem alespoň podle slovenského ministerstva hospodářství byla její důležitost zřejmě o něco vyšší než obvykle. Prvním krokem Hyperloopu v Evropě by mohlo být propojení Bratislavy a Vídně. Následovat by mohlo postupné rozšiřování sítě. Podle mluvčí ministerstva Miriam Žákové se totiž na návštěvě mělo mluvit také „o možnosti spojení metropolí zemí V4 a Vídně přes Hyperloop, protože v takovém malém regionu je letecká doprava nákladná a neefektivní.“

Slovenské ministerstvo hospodářství a HTT během návštěvy podepsaly memorandum o vůli ke vzájemné spolupráci, které však nic moc neznamená a nenaznačuje, jak by spolupráce mohla vypadat a kdy mohlo dojít k jejímu naplnění. Neměli bychom si tedy dělat velké naděje a alespoň zatím v Ahlbornově návštěvě nevidět nic víc, než prezentaci jednoho hodně ambiciózního startupu, který slibem nezarmoutí. A můžeme s napětím čekat, zda a případně co se bude dít dále.

Podívejte se, jak hyperloop funguje:

10. března 2016