VIDEO: Olomoučtí studenti se spojili s ISS a mluvili s astronautem

Po zhruba třech letech příprav navázali olomoučtí gymnazisté a radioamatéři jako první z území České republiky rádiové spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Zhruba deset minut hovořili s britským astronautem Timothy Peakem. Při přeletu stanice nad Olomoucí jim v úterý ráno zodpověděl osmnáct otázek.

ISS nad Olomouc přiletěla ze západu, směrem od Velké Británie. Nad městem byla v úterý ráno v 9:18 a právě v tomto okamžiku se Olomouc pokusila s astronautem Peakem spojit.

Napoprvé se to nepodařilo. Vzhledem k poloze stanice to však nikoho na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého neznepokojilo. Čekalo se, až ISS přilétne blíž, vesmírem se řítí rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu.

Klíčový okamžik přišel přesně podle plánu v 9:22. Kromě šumu se z reproduktorů ozval i hlas britského astronauta. V učebně zavládla úleva a vzrušení. Členům Hanáckého radioklubu Olomouc a studentům tří místních gymnázií spadl kámen ze srdce.

Spojení Olomouce s ISS

„Slyším vás slabě, ale zřetelně. Je velké privilegium hovořit s Českou republikou prostřednictvím našeho prvního rádiového spojení v historii,“ řekl na úvod Peake. V tu chvíli ho od Olomouce dělilo zhruba 400 kilometrů.

Začala rychlá smršť otázek a odpovědí. Devět studentů ze Slovanského gymnázia, Gymnázia Čajkovského a Gymnázia Olomouc-Hejčín jich mělo připraveno osmnáct. Položit stihli všechny.

Devatenáctiletý František Bendík z Gymnázia Čajkovského se ptal, jak astronaut na vesmírné stanici může odpočívat.

„Přes týden jsme velice vytížení, takže vlastně ani moc neodpočíváme. Ale přes víkendy máme čas. V době našeho osobního volna, abychom se podívali na film, mohli pořídit krásné fotografie z oken stanice nebo si trošku užili sociálních sítí,“ popsal život na ISS Peake.

„Jsem na vrcholu štěstí, že se nám experiment podařil,“ okomentoval úspěšný kontakt s ISS sedmasedmdesátiletý předseda Hanáckého radioklubu OK2KYJ Rudolf Bláha.

V záloze byl i radioamatér v Itálii a druhá anténa

Rádiovým vlnám se Bláha věnuje od roku 1956. Právě on s nápadem na spojení s ISS před lety přišel. Zdůraznil, že nikdo jiný z České republiky si doposud s astronautem na ISS takto nepopovídal.

Bláhův početný tým nenechal nic náhodě. Hlavní vysílačka byla napájená z akumulátorů, aby přenos neohrozil výpadek elektřiny. V záloze pak v univerzitní učebně stála ještě jedna vysílačka.

Pro případ absolutní nouze byl na severu Itálie na příjmu tamní radioamatér. Kdyby bylo třeba, spojil by se s ISS sám a vše by do Olomouce zprostředkoval přes telefon. Všechno však vyšlo.

Zhruba třímetrová anténa, přes kterou se po zhruba třech letech příprav vysílalo, byla připevněná na střeše fakulty. Díky motorům se otáčela přesně podle toho, jak ISS nad Olomoucí přelétávala.

Olomoučtí radioamatéři se ovšem pojistili i pro případ, kdyby motory selhaly. „Měli jsme tam i druhou anténu. Náš operátor by ji držel v ruce, kdyby se cokoli stalo,“ líčí další z členů Hanáckého radioklubu Ivo Dostál.

Jeho kolega tak měl na střeše náčrtek s přesně vypočítanou trasou, po níž by případně musel s anténou v ruce jít. „Žádnou zálohu jsme ale využít nemuseli,“ shrnuje Dostál.

Bylo to neskutečné, svěřila se studentka

Prohodit pár slov s astronautem byl pro gymnazisty velký zážitek. Shodli se, že byli na začátku poměrně nervózní. Posléze na nich byla vidět velká radost.

„Bylo to neskutečné. Člověku to nejprve ani nedojde. Ale když si uvědomím, že ten astronaut je ve vesmíru a dělá tam výzkum... Je to něco opravdu výjimečného mluvit s někým takto významným, kdo dělá něco pro lidstvo. Je dobrý pocit být toho součástí,“ svěřila se osmnáctiletá Alžběta Maleňáková ze Slovanského gymnázia.

Studenti se Peaka ptali mimo jiné na to, jaké je to jíst ve stavu beztíže, anebo zda na vesmírné stanici pracuje na směny. Zajímal je i dopad pobytu ve vesmíru na jeho zdraví anebo jestli je možné na ISS používat 3D tiskárnu.

Studenti si s astronautem mohli popovídat díky projektu americké vesmírné agentury NASA. Jejím cílem je podpořit mezi mladými lidmi zájem o vědu a techniku i poznávání vesmíru. Postupem času dostaly možnost se zapojit i školy mimo Spojené státy.

Některé z otázek a odpovědí Timothy Peakeho

Má pobyt ve vesmírné stanici nějaký dopad na vaše zdraví? Pokud ano, jaký?
Musíme cvičit každý den po dobu dvou hodin, abychom omezili redukci našich
svalů, taky ztrácíme z těla spoustu tekutin a máme zvýšený tlak v lebeční dutině, v našich tělech se děje hodně nezvyklých změn.

Jak po návratu na Zemi překonáváte přechod ze stavu beztíže do gravitace?
No, trvá nám docela dlouho. Aklimatizovat se zpátky na gravitaci trvá zhruba dva týdny, než můžeme normálně stát na nohách a provádět běžné věci. Potrvá ale rok až dva, než se hustota našich kostí vrátí zpět do normálu. Máme výborný rehabilitační program, který nám s tím pomáhá.

Ubíhá vám čas pomaleji na palubě ISS ve srovnání se životem na Zemi?
Skvělá otázka. Myslím, že čas ubíhá velmi rychle, máme tady nahoře totiž hodně práce, střídáme zde jednu aktivitu za druhou, takže dny ubíhají velmi rychle.

Máte možnost připojit se k internetu stejně jako na Zemi?
Máme připojení na internet skrze server umístěný v Houstonu, čili je to hodně
odlišné a velmi pomalé, má běžně rychlost zhruba jako staré vytáčené připojení. Moc věcí na internetu tedy neděláme.

Plánujete, že by na ISS pobývalo malé zvíře?
Nemáme běžná domácí zvířata, ale pár zvířat jsme tu v minulosti už měli, na
palubě byly například ryby nebo mravenci a další hmyz. V budoucnosti přivezou Japonci i myši, které budou následně vráceny zpět na zem, kde bude zkoumáno jejich potomstvo.