Jedna z nich brázdí africkou krajinu, druhá řádí na přírodních okruzích, společnou mají lásku k silným strojům. Olga Roučková a Veronika Hankocyová jsou jedny z nejúspěšnějších českých závodnic.
Na brněnském Motosalonu, který se na výstavišti konal od čtvrtka do neděle, se přišly nejen podívat na novinky v motocyklovém průmyslu, ale také pozdravit své fanoušky.
Těch bylo na výstavišti hodně. Letošní veletrh byl rekordní - přišlo na něj 60 tisíc lidí, tedy o tři tisíce více než loni v Praze.
A například v sobotu bylo na výstavišti 27 tisíc návštěvníků, nejvíce ze všech akcí za poslední dva roky. A ženy mezi nimi rozhodně nebyly nějakou výjimkou.
Ve světě, do kterého muži v minulosti přibírali něžnější pohlaví spíše pro okrasu, se umějí prosadit.
Například jezdkyně na takzvaných přírodních okruzích Veronika Hankocyová si vydobyla místo ve stáji Indi Racing po boku úspěšného závodníka Michala Dokoupila. A jako první žena od roku 1994 dokázala loni vyhrát jeden ze závodů irského šampionátu.
„Rozhodně nemáme nic zadarmo, chlapi nám to dávají pěkně sežrat,“ míní třicetiletá Brňanka. Rozdíl mezi mužskými a ženskými závodníky vidí hlavně v odvaze, muži se prý občas vrhají po hlavě do situací, kde by žena byla pravděpodobně opatrnější.
Holek na motorkách přibývá
K motorkám se Hankocyová dostala přes kamarády, a ačkoliv k rychlým strojům tíhne odmalička, genová záležitost to není. Pochází z rybářské rodiny. Závodění na přírodních tratích si vybrala, protože má ráda jeho historii a odkaz legendárního jezdce těchto okruhů Františka Šťastného.
„Jsme takoví ti blázni, pro které se vždycky uzavře nějaká normální silnice, jezdíme i mezi domy,“ líčí Hankocyová. Na uzavřených motodromech jí chybí adrenalin a atmosféra.
Návštěvníci letošního motocyklového veletrhu se mohli setkat i s Markétou Rosickou, minibikovou mistryní republiky z roku 2003. Když jí bylo zhruba 14 let, s minibiky skončila a dva roky se věnovala závodně automobilovému slalomu.
„Teď pracuji jako koordinátorka na MotoGP, zařizuji tiskové konference, autogramiády a podobně,“ říká Rosická.
Jana Kramolišová z Valašského Meziříčí zase přeměnila svůj koníček v práci. Nadšená motorkářka zároveň prodává na Moravě stroje Honda. „Přibývá holek na motorkách, čím dál tím víc jich jezdí lépe, můžou se rovnat s muži,“ tvrdí Kramolišová.
Její slova potvrzuje Zuzana Schillerová, která se letos za stáj Triumph Olomouc chystá na mistrovství republiky na okruzích. Z loňska už má druhé místo v evropském šampionátu Speedladies-Cup.
„Tatínek měl simsona, na kterém jsem chtěla jezdit do školy. Nejdřív se zdráhal, ale nakonec mě naučil řídit. Dneska je rád,“ říká Schillerová.
Na čtyřkolce chce na Dakar
Veletrh Motosalon kromě klasických jednostopých motorek představuje i čtyřkolky. Ty perfektně ovládá Pražanka Olga Roučková.
„K závodění jsem se dostala po dlouhých letech, kdy jsem trénovala a užívala si cestování. V Česku není moc kde legálně jezdit a radši než ničit pole nebo les jsem začala závodit,“ přibližuje Roučková.
Na své úrovni je jako Češka ojedinělá, ostatní nadějné čtyřkolkové závodnice jsou zatím pouze v juniorských kategoriích. Loni vyhrála vytrvalostní Intercontinental Rally.
Závod, který začíná ve Španělsku a končí v Senegalu jako původní Paříž-Dakar. Během týdne ujela přes tři tisíce kilometrů v nejvyšším tempu. „Byla to má první rallye. Jela jsem podle GPS, naivně jsem si myslela, že mi to ukáže, kde zahnout a za kterým rohem je benzinka,“ vtipkuje Roučková.
Nejvyšší metou je pro ni nejslavnější terénní vytrvalostní závod Rallye Dakar, jenž se od roku 2009 jezdí v Jižní Americe. Zatím si netroufá odhadnout, kdy se na něj dostane. „Hrozně mi pomáhá můj tým, bez něj by to nešlo. Můj mechanik má se mnou obrovskou trpělivost,“ uzavírá Roučková.
