RECENZE: Lenochod na úřadě, to je smích i kouzlo Města zvířat

Králičí slečna může být policistkou, lední medvěd gorilou mafiánského bosse, jehož by spolkl jako malinu, a lenochod úředníkem dopravního inspektorátu. Film Zootropolis: Město zvířat by se dal nazvat animovanou detektivkou nejen pro děti.

Zootropolis: Město zvířat | foto: Walt Disney Studios, iDNES.cz

Není sice průlomový - zažili jsme už polidštěný svět ryb, aut nebo letadel, ale půvabný. Nepřináší sice bůhvíjak objevné sdělení - ať jsi kdokoli, třeba králičí slečna, můžeš opustit rodinnou firmu s mrkví a splnit si sen o policejní službě; ale sděluje to při vší výchovné dikci snesitelně.

Hlavní půvab však vždycky znovu tkví v detailech onoho světa, který obsahuje veškeré prvky běžné moderní metropole - od reklam přes internet a mobily až po mikrovlnku, v níž si hrdinka ohřívá mraženou zeleninu k večeři - ale zasazuje do nich jiné bytosti.

Město působí jako obří lunapark všech světových klimat, kde se zvířata nepožírají, nýbrž tolerují, kde mají zvláštní služby pro žirafy či slony, kde mazaný lišák vyrábí načerno nanuky a králice vyzbrojená odpuzovačem lišek ve spreji postoupí od udílení pokut ke svému prvnímu velkému případu.

A k němu vede stopa přes dvě rozkošné zastávky, které na rozdíl od dětí okouzlených hlavně dost zbytečným formátem 3D ocení dospělí. Jednak přes dopravní inspektorát, v němž úřadují lenochodi - to je etuda snů; jednak přes mafiánskou svatbu se vším všudy, dortem, tancem i selfíčky.

Zootropolis: Město zvířat

60 %

USA, režie: Byron Howard, Rich Moore

Kinobox: 84 %

IMDb: 8.0

Zootropolis nehledá novátorství jako oscarový příběh V hlavě, ale stačí mu výtečné řemeslo, žánrová přesnost a takřka hodinářský smysl pro sílu hravých maličkostí. V záplavě animovaného škváru bez rukopisu i záruky znamená sázku na spolehlivost.