V syrské Madáji hladoví asi 40 tisíc lidí. Na místo proto míří humanitární...

V syrské Madáji hladoví asi 40 tisíc lidí. Na místo proto míří humanitární konvoje (15. ledna 2016). | foto: Reuters

V Sýrii mohou zemřít hlady tisíce lidí, varuje OSN. Chce využít příměří

  • 76
OSN plánuje během následujících pěti dní dodat humanitární pomoc 150 tisícům Syřanů z obléhaných částí země. Využívá tak dočasného klidu zbraní, jenž platí od soboty. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn v pondělí varoval, že by v zemi mohly hladem zemřít tisíce obyvatel.

V současnosti žije podle něj v obklíčených syrských městech a vesnicích 450 tisíc lidí, uvedla ČTK. „Dodávky potravin, léků a další humanitární pomoci jsou opakovaně blokovány, tisíce lidí by mohly zemřít hlady,“ řekl Husajn v Ženevě na úvod výročního zasedání Rady pro lidská práva OSN.

Podle koordinátora humanitární pomoci OSN v Sýrii Yacouba el-Hilloa je současný klid zbraní zatím nejlepší příležitostí pro syrský lid za posledních pět let. Organizace plánuje přestávku v bojích využít k dodání vody, jídla a léků do měst, jako je Madája, kde obyvatelé v poslední době hladoví k smrti. (o hladovění místních jsme psali zde)

18. ledna 2016

Nová fáze syrské války. Kurdové pomohli odříznout Aleppo, Turci hrozí

OSN však stále čeká na souhlas válčících stran, aby do obléhaných oblastí mohla humanitární pomoc poslat, uvádí server BBC. Organizace chce do konce března pomoci až 1,7 milionu Syřanů.

Organizace spojených národů se snažila obléhaným oblastem humanitární pomoc poskytnout již minulý týden. Shození zásob ze vzduchu ovšem selhalo (více jsme o nepodařeném pokusu psali zde). Několik balíků bylo zničeno, zmizelo či dopadlo do „země nikoho“.

„Primárně se budeme snažit doručit jídlo po zemi, jelikož je to nejlepší způsob. Je to způsob, díky kterému můžeme dodat největší množství jídla. Nicméně jsou zde místa, kde se skrze frontovou linii nedostaneme,“ uvedl mluvčí Potravinového programu OSN Greg Barrow.

Bombardování pokračovalo navzdory příměří

Mír dohodnutý Spojenými státy a Ruskem je zatím plánován na dva týdny, nicméně stále panují pochybnosti, zda tak dlouho vydrží. O víkendu například pokračovalo bombardování několika měst v provincii Aleppo či výbuchy v provincii Homs.

Viníci těchto incidentů nejsou známi. Stejně tak není jasné, zda mělo víkendové bombardování za cíl bojovníky teroristické skupiny an-Nusrá, syrské odnože al-Kaidy. Té se totiž, stejně jako organizace Islámský stát, dohodnuté příměří netýká. (více o dohodnutém míru a jeho porušování jsme psali zde)

Opoziční skupiny si ale dohodnuté příměří zatím chválí. I přes některé incidenty je podle nich situace znatelně lepší než před tím. Opoziční vyjednávací komise se také nechala slyšet, že stížnosti válčících stran ohledně porušování příměří vezme v potaz. Má v plánu incidenty monitorovat a posílat formální dopisy se stížnostmi jak OSN, tak světovým mocnostem.

Pokud vyjednané příměří skutečně vydrží, mírové rozhovory by měly být obnoveny 7. března. Již v pondělí ale francouzská vláda požádala, aby se urychleně sešla pracovní skupina k Sýrii. Důvodem mají být údajné pokračující útoky na umírněnou syrskou opozici.

Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna je však příměří v zásadě dodržováno. Incidenty, které měly klid zbraní porušit, se podle něj prošetřují. Uvedl to na výročním zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě.

Západní státy před uzavřením příměří obvinily Rusko z útoků na umírněné rebely, kteří bojují proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Moskva však stále tvrdí, že jejím cílem jsou pouze skupiny označené Organizací spojených národů jako teroristické.

Jak se vyvíjel syrský konflikt:

Asad proti Západu. Klíčové momenty syrské krize


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video