Migrant přelezá plot na řecko-makedonské hranici poblíž vesnice Idomeni....

Migrant přelezá plot na řecko-makedonské hranici poblíž vesnice Idomeni. Makedonie uzavřela hranici pro Afghánce a požaduje důkladnější identifikaci lidí, kteří míří do západní Evropy (22. února 2016). | foto: Reuters

Počet migrantů opět roste, hlásí úřady. Chystají boj proti pašerákům

  • 546
Počet migrantů proudících na řecké ostrovy v Egejském moři v posledním týdnu po polevení v zimním období opět zesílil. Více běženců na svých hranicích zadrželi i Maďaři. Jednou z cest, jak tyto počty snížit, je boj proti pašerákům lidí. Právě na jejich vzkvétající byznys se zaměří Europol.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se minulý týden jen ve čtvrtek a v pátek na řecké ostrovy dostalo 4 600 a 4 800 uprchlíků, což je víc než dvojnásobek denního průměru, který se od začátku roku pohyboval kolem 1 740 lidí.

Uprchlická krize

Podle UNHCR do Řecka od začátku roku do soboty připlulo z Turecka už 94 269 běženců. Celkově se letos do Evropy dostalo přes moře 101 316 lidí; 41 procent z nich jsou Syřané, 27 procent Afghánci a 16 procent Iráčané. Plavbu v roce 2016 nepřežilo či se stále pohřešuje 406 lidí.

Nárůst počtu migrantů zaznamenalo na svých hranicích i Maďarsko. V posledních dnech se výrazně víc běženců snaží tajně proniknout přes plot z ostnatého drátu na maďarských hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Uvedla to v pondělí maďarská policie. Ta během víkendu zadržela víc než 500 migrantů po jejich vstupu do země, což je téměř tolik jako za celý leden, kdy policisté zatkli 550 lidí.

Mezi zadrženými migranty stoupá podíl lidí s původem ze severní Afriky, Kosova, Pákistánu, Haiti a Šrí Lanky, jejichž šance na získání azylu v Evropské unii jsou velmi malé.

Nárůst zaznamenaný maďarskou policií se shoduje s pátečním oznámením Rakouska, které je pro migranty hlavní tranzitní zemí na Západ, že zesílí kontroly na svých hranicích a zavede kvóty na uchazeče o azyl (o rakouském rozhodnutí jsme psali zde). Následně několik balkánských zemí přitvrdilo svá opatření.

Europol chce pašerákům lidí zničit byznys

Evropa chce omezit počty migrantů mimo jiné bojem proti pašerákům lidí. Evropský policejní úřad Europol v pondělí v Haagu zahájil fungování nového centra zaměřeného na boj proti gangům pašeráků, kteří na současné migrační krizi vydělávají a pomáhají uprchlíkům a migrantům dostat se do Evropy. Podle šéfa Europolu Roba Wainwrigta využívá služeb pašeráků až 90 procent běženců.

Pašerácké gangy tak loni vydělaly odhadem až šest miliard eur (přes 160 miliard Kč), což z nich podle Europolu činí „nejrychleji rostoucí zločinecký trh v Evropě“. Situace se navíc vzhledem k počtu migrantů zřejmě bude zhoršovat - podle Europolu letos mohou kriminální gangy na migrantech vydělat dvakrát až třikrát tolik co loni - tedy 12 až 18 miliard eur. „Vypořádat se s tímto obrovským odvětvím pašování lidí je zcela klíčovou součástí snahy EU o řešení migrační krize,“ řekl Wainwrigt.

Nové Evropské centrum proti pašování migrantů (EMSC) v nizozemském sídle Europolu bude pomáhat členským zemím posílit výměnu informací a koordinaci operací v terénu. Evropský úřad od začátku loňského roku identifikoval víc než 12 tisíc lidí, kteří se do něj zapojili. Gangy přitom fungují na Blízkém východě, odkud uprchlíci přicházejí, i na evropském území.

Nejaktivnější jsou pak v místech, kudy prochází nejfrekventovanější trasa migrantů z Řecka přes Balkán dál do západní Evropy. Operačními centry jsou zejména města jako Istanbul, Atény, Budapešť, Berlín, Calais nebo Zeebrugge, uvedli odborníci z policejního úřadu.

Podle německého listu Neue Osnabrücker Zeitung šéf Europolu už v pátek varoval, že v Evropě jsou tři až pět tisíc evropských islamistů, kteří se vrátili z výcvikových táborů v Sýrii a hrozí proto teroristické útoky.

Operace NATO naráží na nesouhlas Turků s vracením migrantů

Boj proti pašerákům lidí však nebude snadný. Ukazují to mimo jiné zprávy z Atén, podle nichž se například komplikuje plánované nasazení jednotek NATO proti pašerákům v Egejském moři. V pondělí o tom informovala agentura DPA s odvoláním na řecký deník Ta Nea.

Ten podle ní napsal, že turecká strana popírá tu část dohody mezi EU, NATO a Ankarou, podle které by měli být běženci zachránění loděmi Severoatlantické aliance vraceni do Turecka. Tuto informaci potvrdily agentuře i zdroje blízké řeckému resortu zahraničí.

Agentura uvedla, že další problém spočívá v nasazení lodí NATO do oblastí Egejského moře, které podle Turecka musí být demilitarizované. Podle řecké pobřežní stráže jsou dosud lodě NATO v mezinárodních vodách a nepřibližují se oblasti mezi řeckými ostrovy a Tureckem. Misi NATO vede námořní skupina 2 pod velením Německa, která se skládá z pěti lodí - německé, kanadské, italské, řecké a turecké.

Země NATO se předminulý týden dohodly na okamžitém vyslání tří plavidel do Egejského moře, která mají pomoci bojovat proti pašerákům lidí. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nemá být úkolem mise zachycovat a odklánět zpět lodě s uprchlíky, ale sdílet s místními úřady informace, zajistit dohled nad oblastí a přispět tak k přerušení tras převaděčů.

Makedonie přestala dál pouštět Afghánce

S neustávajícím počtem migrantů se zatím vypořádávají státy na balkánské migrační trase přísnějším režimem na hranicích. Makedonie podle agentury DPA v neděli uzavřela hranice pro migranty z Afghánistánu a pouští dále jen běžence ze Sýrie a Iráku. Makedonci tento krok zdůvodnili údajným obdobným rozhodnutím Srbska.

Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas v neděli večer řekl, že přes pět tisíc lidí čeká na řecké straně makedonsko-řeckých hranic, a neví, kdy a zda budou puštěni dál. Další tři tisíce Afghánců se podle řeckého serveru ekathimerini.com zasekly v řeckém přístavu Pireus, kam dorazili z ostrovů v Egejském moři.

Podle řeckého ministra není chování Makedonie v souladu s dohodami z nedávného summitu EU, který podle něj slíbil, že do nového summitu začátkem března zůstanou hranice pro uprchlíky z Iráku, Sýrie a Afghánistánu na balkánské cestě otevřené.

Od začátku roku v Makedonii zaznamenali přes 83 tisíc migrantů, přičemž jen asi dvacet z nich požádalo o azyl v této balkánské zemi.

26. listopadu 2015

Makedonie začala již od poloviny listopadu na své území pouštět výhradně uprchlíky, kteří pocházejí ze zemí sužovaných válečnými konflikty - ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Ostatní, které označuje za „ekonomické migranty“, pohraniční policie do země nevpouští.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video