Celkem 43 let žil Woodfox 23 hodin denně v naprosté izolaci od ostatních vězňů. Trest si vysloužil spolu s dalšími dvěma muži za brutální vraždu 23letého bachaře Brenta Millera. Muži dostali za zločin přezdívku „Angolská trojice“ podle vězení, ve kterém k zločinu došlo. Woodfox byl za zločin odsouzený v dubnu 1973 a od té doby se z vězení nedostal.
Po celou dobu trestu však tvrdil, že je nevinný. Nyní přijal obvinění ze zabití. A ačkoliv podle jeho slov nejde o přiznání viny, k vyjednávání se státními žalobci to stačilo.
„Ačkoliv jsem se těšil, že v novém procesu dokážu svou nevinu, strach o mé zdraví a můj věk mě přiměly, abych ten případ vyřešil teď a dosáhl propuštění přijetím menšího obvinění,“ cituje Woodfoxovo prohlášení BBC.
Z vězení se dostal na své 69. narozeniny. Při odjezdu ze zařízení reportérům prozradil, že jeho první kroky povedou k hrobu své matky. Ta zemřela, když byl ve vězení a Woodfox nedostal povolení jít na její pohřeb.
Bachaře měl držet, zatímco ho ostatní bodali
K vraždě, která mu vynesla dlouholetý pobyt na samotce, došlo v dubnu roku 1972 v lousianské věznici Angola, kde si Woodfox zrovna odpykával trest za ozbrojenou loupež a napadení.
Millera měl držet zezadu zatímco ostatní dva ho bodali čepelí ze sekačky a nabroušeným vězeňským nožem. Vedení věznice Woodfoxe nechalo přemístit na samotku a každých devadesát dní trest izolace prodlužovalo.
Další dva z „Angolské trojice“, Robert King a Herman Wallace, byli propuštěni v roce 2001 a 2013. Wallace krátce po propuštění zemřel. Woodfox a Wallace měli společnou historii. Údajně byli členy militantního hnutí Černí panteři, které se formovalo v šedesátých letech jako obrana proti rasismu a policejní brutalitě.
