Čerstvě z vody vytažené lososy už si lidé v Pisárkách nekoupí. Projekt Moře v Brně tam končí, do konce měsíce ještě u nádrží vyprodávají pstruhy. V projektu však nešlo jen o obchod, ale také o výzkum možností chovu lovem ohrožených mořských ryb. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Unikátní projekt Moře v Brně končí. Lososy z Pisárek utopili byrokrati

  • 45
Podnikatel Tomáš Zezula, který v bývalé úpravně vod v brněnských Pisárkách zřídil chov mořských i sladkovodních ryb na prodej i výzkum, vzdal boj s brněnskou byrokracií. Světově ojedinělý projekt nazvaný Moře v Brně přestěhuje k Náchodu.

Předloni v létě odstartovaný projekt majitele významného brněnského aukčního domu Tomáše Zezuly zněl na první pohled šíleně. Jako jeden z prvních na světě se rozhodl 1 500 kilometrů od Atlantiku chovat mořské ryby (psali jsme o tom zde).

Jeho lososy z bývalé brněnské úpravny vod v Pisárkách ale začala odebírat třeba nejlepší česká rybí restaurace Koishi, chodily pro ně i maminky, dodávky chtěly školky i vysokoškolská menza.

Zezula zdůrazňoval, že mu nejde o byznys, ale o snahu vyzkoumat nové metody chovu mořských ryb, které rostou výrazně rychleji než ty sladkovodní. Čtyři roky jednání a příprav i osm milionů korun nákladů ovšem nyní podle Zezuly přijdou vniveč.

„Přetrvávající potíže v komunikaci s magistrátem, brněnskými vodárnami a naší firmou vyústily v likvidaci celého projektu. Nemožnost jakéhokoliv rozvoje v Pisárkách fakticky ukončila naše další fungování. Skvělý projekt se přesouvá do Královéhradeckého kraje,“ vzkazuje nyní na webu zákazníkům Zezula. A nabízí výprodej posledních ryb, které mu v pronajatých nádržích zbyly.

S vodárnami se dohodl na pětileté podnájemní smlouvě, díky které za podnikání v předtím pět let prázdném, chátrajícím areálu platil 1,5 milionu korun ročně.

„Na takovou částku jsem přistoupil, protože jsme se domluvili, že budu moct zrekonstruovat budovy a zřídit v nich například učebnu pro studenty, laboratoře nebo zázemí pro zaměstnance. Měl jsem dohodu s přesně rozepsanými jednotlivými kroky. Nic z toho se ale ani po tři čtvrtě roce provozu nepovedlo zařídit,“ konstatoval Zezula, který projekt rozjížděl ještě za minulého vedení města.

Jednání bude pouze formální, tvrdí podnikatel

Teď si ho ovšem jako zbloudilý míček přehrává brněnský magistrát, kterému patří pozemek v Pisárkách, a poloměstská vodárenská firma, která má místo od města pronajaté.

A podle podnikatele navzdory horentnímu nájmu měly například právě vodárny problém i se zvednutím příkonu elektřiny, takže budovu nemůže ani nijak vytápět.

Tak se rozhodl žádat alespoň výraznou slevu na nájemném do doby, než bude skutečně moct areál využívat. To ale vodárny odmítly. Proč, to v úterý generální ředitel Ladislav Haška komentovat odmítl.

Mluvčí vodáren Renata Hermanová vzkázala, že společnost ještě čekalo jednání se Zezulou. Nebylo však podle ní jasné, kdy jednání skončí.

Zezula ovšem MF DNES obratem řekl, že jednání je pouze formální a bude znamenat doručení ukončení smlouvy.

Zezula přitom doteď marně čekal i na stavební povolení od stavebního úřadu městské části Brno-střed. MF DNES zjistila, že úřad řízení zastavil. Důvodem podle úředníků je nedodání všech podkladů, které si dodatečně vyžádali.

„Ve výzvě k doplnění žádosti byl žadatel upozorněn, že pokud nedoplní žádost ve stanovené lhůtě, bude řízení dle správního řádu zastaveno,“ uvedla mluvčí městské části Brno-střed Denisa Kapitančiková. Podle Zezuly ale stavební úřad všechny potřebné dokumenty dostal.

Místo vodáren by mohly být byty, zní z vedení města

Ve vodárnách má jednapadesátiprocentní podíl město Brno. To do sporu Zezuly s firmou nezasáhlo.

„Jestli vyhovět ve snížení nájmu, nebo ne, je v kompetenci vodáren. Jakmile bude smlouva vypovězená, můžeme po vodárnách chtít majetek města vrátit zpět do správy magistrátu a vyjednávat o novém využití,“ konstatoval náměstek brněnského primátora Richard Mrázek (ANO), který má vodárny v gesci a působí i jako předseda jejich dozorčí rady.

Podle něj ale zdaleka není jisté, že Zezula bude mít u města šanci. „Říkám otevřeně, že pro město je lokalita atraktivní. U řeky by mohla být například i bytová výstavba soukromých developerů. K tomu by ale byla třeba změna územního plánu,“ dodal Mrázek.

Pokud se Moře v Brně, které narazilo na úřednickou hradbu, skutečně odstěhuje, smutní budou krom některých strávníků i brněnští akademici. Spolupráci zahájil například Ústav experimentální biologie Masarykovy univerzity. Podle tamního profesora Miloše Bartáka je pisárecký počin ve střední Evropě nebývalý.

Teď se „brněnské moře“ přestěhuje k Náchodu

Většina podobných nádrží ve světě totiž stojí u moře, odkud si i berou vodu a zpět zase vypouští nečistoty. Zezula ovšem vymyslel po letech pokusů soběstačné „moře“, kde živiny přežívají a speciálně namixovaná voda se v koloběhu zařízení sama čistí. A to bez cizorodých chemikálií.

„Je to projekt, kde tok živin a energie je domyšlený do posledního detailu. Má to rysy jasné profesionality,“ konstatoval Barták, který je jinak znám jako koordinátor pravidelných expedic Masarykovy univerzity do Antarktidy.

Se Zezulou vědci z Masarykovy univerzity spolupracovali na zkoumání vody v pisáreckých nádržích. S nadějí, že ji bude možné použít třeba i k pěstování řas, které pak mají další využití.

Pokusy Zezuly se teď nejspíše přesunou na zelenou louku k Náchodu, kde vzniká nové zařízení za peníze soukromého investora Lukáše Černého z královéhradecké firmy Eurona. Podle Zezuly se však jeho systém vrátí i na jižní Moravu. Přesné místo ale zatím upřesnit nechce.

V Brně chovají mořské ryby v areálu bývalé vodárny:

28. února 2015