V pohraničních oblastech Sýrie, které ovládají Kurdové z milic YPG, jsou jejich žluté vlajky s červenou hvězdou dobře vidět i pro turecké pohraničníky.

V pohraničních oblastech Sýrie, které ovládají Kurdové z milic YPG, jsou jejich žluté vlajky s červenou hvězdou dobře vidět i pro turecké pohraničníky. | foto: AP

Nová fáze syrské války. Kurdové pomohli odříznout Aleppo, Turci hrozí

  • 2014
Syrský konflikt se podle některých analytiků ocitl ve zlomové fázi. Protivládní povstalci v největším městě země Aleppu jsou prakticky odříznutí od zásobování, k přetnutí pro ně důležité tepny z Turecka přispěli i Kurdové. Dění přiblížilo možnou porážku povstání i scénář turecké intervence na jeho podporu.

Úhlů pohledu, podle kterých se syrská občanská válka posouvá do nové, nebezpečnější fáze, je hned několik.

Před několika dny se syrským vládním jednotkám a jejich spojencům podařilo odříznout poslední větší spojnici povstalců v Aleppu s Tureckem (více o přípravách civilistů na obklíčení čtěte zde).

Nově se ale do přetnutí silnice mezi městem a turecko-syrským hraničním přechodem Báb al-Salám přidaly i kurdské milice YPG, které podnikly útok východním směrem z nejzápadnějšího kurdského kantonu Efrin.

Mapa severní Sýrie ukazuje silnici od tureckých hranic a města Azaz dále na jih už pod kontrolou kurdských sil (žlutá barva), dále na jihu pak vládních jednotek (zelená). Ještě donedávna ji ovládali povstalci (oranžová).

Jenže území kolem obce Azaz, které se tak stalo bojovou frontou, je nejen důležité pro zásobování Aleppa, ale je také obývané etnickými Turkmeny (viz následující mapa, barevné zóny kontroly odrážejí situaci v prosinci).

Mapa bojů v severní Sýrii k prosinci 2015 ukazuje oblasti obývané etnickými Kurdy (zejména pod kontrolou kurdských milic - žlutá území - a severně od al-Bábu. Poblíž hranic s Tureckem žijí i etničtí Turkmeni.

Turci tedy kurdské útoky vnímají nejen jako útok na své turkmenské příbuzné, ale zároveň jako snahu Kurdů (tvoří téměř pětinu obyvatelstva Turecka a sní o nezávislosti) obsadit turkmenská území v Sýrii. A do třetice jako přímé zapojení Kurdů do boje po boku syrského prezidenta Bašára Asada, nepřítele Turecka.

Kdo brání Aleppo

Protiasadovskou opozici v Aleppu tvoří nesourodý mix skupin a frakcí napříč ideologickým spektrem. Část silných skupin si udržuje jistou nezávislost na džihádistické an-Nusře - na rozdíl od provincie Idlib, kde mají džihádisté hlavní slovo. V Aleppu hrají roli:

Ahrar al-Šám: salafisticko-džihádistická skupina kontroluje západní přístupy do Aleppa z Turecka. Je to poslední neodříznutá cesta. Pohlcuje regionální skupiny a sílí. Spojenec an-Nusry.
Dzabat al-Šamíja: nová inkarnace FSA, relativně umírněná. Získala přístup k americkým protitankovým raketám. Je aktivní u tureckých hranic a přímo v Aleppu.
Džajš al-Mudžáhedín: Stejně jako al-Šamíja se vymezuje proti IS, dříve také obdržela americké rakety. Je velmi aktivní v obraně Aleppa. Jednala o příměří s Asadem.

Fejlák al-Šám: Vojensky efektivní uskupení se stalo výrazným hráčem v Aleppu poté, co vyztužilo obranu města svými bojovníky z Idlibu. Má podporu Turecka a Kataru.
Favdž al-Avál: Menší, ale silná skupina patrně s vazbami na Turecko. Velitel Abú Asad je expert přes taktiku podminování opevněných pozic.

Zdroj: ISW

Kurdové se dosud stranili přímého boje s protiasadovskými povstalci na severu Sýrie, mezi nimiž hrají nemalou roli radikální islamisté. Kanton Efrin byl izolovaný, tíhu bojů nesly dva východnější kantony Kobani a Jazira. A byly to boje výhradně proti Islámskému státu. Minimálně dosud Kurdové nepodnikali akce, které by šlo interpretovat jako přímou podporu Asadova režimu, jejž pro ně představuje stále protivníka, byť ne úplně aktuálního.

Turecká odpověď Kurdům na sebe nenechala dlouho čekat, Turci od soboty intenzivně ostřelují z děl kurdské pozice v okolí Azazu a blízké letecké základny Menagh, kterou Kurdové také obsadili. Premiér Ahmet Davutoglu úder potvrdil. „Provedeme protiúder proti každému kroku (YPG). Okamžitě se stáhnou z Azazu a okolní oblasti a už se k ní znovu nepřiblíží,“ pohrozil podle agentury Reuters Davutoglu.

Ruská média uvedla, že Turci úmyslně ostřelovali i syrské vládní jednotky na severu Sýrie.

Turecké útoky na Kurdy nicméně nejsou konzistentní s nedávným oznámením Ankary, že by Turci společně se Saúdy mohli zahájit pozemní operaci proti Islámskému státu. V Azazu Islámský stát není. Objevily se tak obavy, že se Turecko chystá prorazit k obkličovanému Aleppu silou a eskalovat válku v Sýrii na zcela novou úroveň.

Izraelský server: Povstalci v Aleppu se vzdají, nebo zahynou

Vojenská situace islamistických povstalců, kteří v očích Turecka mohli přispět ke svržení Asada, je totiž po přetnutí koridoru kolem Azazu velmi špatná.

Obvykle dobře informovaný izraelský bezpečnostní portál Debka hovoří o nejkritičtějším momentu pětileté syrské občanské války. V Aleppu se podle něj uzavírá obklíčení 35 tisíc povstaleckých bojovníků a 400 tisíc civilistů, kteří čelí ruskému bombardování.

Z oblasti prchají desítky tisíc běženců. „Je to největší exodus syrských uprchlíků od začátku války,“ píše portál (více o uprchlících před ofenzivou kolem Aleppa čtěte zde).

Podle zdrojů serveru, provozovaného lidmi s vazbami na izraelskou bezpečnostní komunitu, se povstalcům „bolestivě nedostává zbraní pro odražení masivní kombinované ofenzivy“ a zbývá jim vzdát se, nebo zahynout, až je vládní síly budou postupně ničit „pozici za pozicí, ulici za ulicí“.

Na operaci se kromě vládních vojáků podílí Hizballáh, irácké šíitské milice s íránskými důstojníky a ruské elitní síly Specnaz, uvedl server. „Až obsadí Aleppo a severní Sýrii, utrpí jejich protivníci nejtěžší porážku od začátku války. Schopnost povstalců pokračovat v boji bude otřesena,“ soudí Debka.

Po obklíčení Aleppa se nicméně vládní síly mohou spíše pokusit město vyhladovět, jako to například udělaly v Homsu. Boj ve městě je obecně obtížný a nese s sebou riziko velkých ztrát.

Intervenci v Sýrii zvažují i sunnitské arabské státy

O vývoj války v Sýrii jeví zvýšený zájem nejen Turecko, ale i další sunnitské státy v oblasti. Saúdská Arábie, která aktuálně vede nepříliš úspěšnou válku v Jemenu, začala rozmisťovat letadla na jihotureckých leteckých základnách. Spekuluje se i o tom, že ve prospěch povstalců mohly intervenovat Spojené arabské emiráty a Katar (podrobněji jsme psali zde).

Taková akce by nemusela nutně znamenat přímé útoky intervenčních armád na syrské vládní síly. Dílčího cíle by akce dosáhla i rozmístěním vojáků na povstaleckých územích pod záminkou boje s Islámským státem. A k přímé konfrontaci sil řady zemí na syrském bojišti by bylo zase o kus blíže.

Válka v Sýrii stála podle většiny zdrojů za pět let život 260 tisíc lidí. Před několika dny se objevila zpráva, že obětí je o 200 tisíc více (psali jsme zde).

Prchající Syřané tvoří velkou část běženců, kteří v rámci uprchlické a migrační vlny přicházejí do Evropy (podrobný článek o loňských počtech čtěte zde). Během války získali silné pozice islamisté, jimž čelí syrská armáda i kurdské milice. Syrským vojákům pomáhají Rusové, Íránci a Hizballáh, Kurdům (respektive Syrským demokratickým silám) letecky koalice vedená USA.

Situace obyvatel na mnoha místech válčící Sýrie je kritická:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue