Příliv běženců do Řecka nepolevuje (18. prosince 2015)

Příliv běženců do Řecka nepolevuje (18. prosince 2015) | foto: AP

Evropa dala Řecku ultimátum, příliv uprchlíků má zvládnout do tří měsíců

  • 370
Řecko má tři měsíce na vyřešení vážných nedostatků ve zvládání přílivu imigrantů na jeho námořní hranici s Tureckem. Na pomoc Řecku už vyslala své lodě i Severoatlantická aliance. Podle německé ministryně obrany je nyní nejdůležitější, aby členské státy EU čelily krizi společně a nepodporovaly sílící extremismus.

Pokud Řecko do vypršení ultimáta dostatečně nebude realizovat doporučení Evropské unie, komise může navrhnout obnovení hraničních kontrol na vnitřních hranicích Schengenu. Podle AFP by se jednalo o bezprecedentní opatření.

EU vystupňovala tlak na Atény den poté, co se Severoatlantická aliance rozhodla vyslat do Egejského moře své námořní loďstvo s cílem pomoci řešit přistěhovaleckou vlnu mezi Tureckem a Řeckem. Napětí zvýšila pohrůžka Ankary, že umožní odchod do Evropy všem syrským a dalším přistěhovalcům, kterých jsou v Turecku již miliony.

První lodě Severoatlantické aliance by měly dorazit v průběhu pátku. Jak řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, úkolem není zachycovat a odklánět zpět lodě s uprchlíky, ale sdílet s místními úřady informace a zajistit dohled nad oblastí a přispět tak k přerušení tras převaděčů, kteří uprchlíky vozí do Evropy. Jde o první námořní misi NATO za současné uprchlické krize, označované za nejhorší od roku 1945.

Vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove ve čtvrtek řekl, že by plavidla měla být na místě do 24 hodin a že pracuje na plánu mise. Povede ji námořní skupina 2, které působí pod velením Německa a čítá pět lodí. Jako první se do mise zapojí tři z těchto plavidel. Mnoho zemí už nabídlo, že do projektu přispěje vlastními loděmi.

Předpokládá se, že mise NATO bude sdílet informace s řeckou a tureckou pobřežní stráží a také s evropskou agenturu pro ochranu vnějších hranic EU Frontex. Agentura má být v budoucnu aktivní na řecko-turecké hranici a bude působit jako evropská pohraniční stráž.

Počítá se s tím, že turecká a řecká plavidla budou operovat výhradně ve svých pobřežních vodách, a také s tím, že uprchlíci, které lodě NATO zachytí, budou vraceni do Turecka bez ohledu na to, kde budou nalezeni.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu v pátek na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že klíčové je vyřešit původní příčinu, proč lidé z domovů utíkají. „Dokud to neuděláme, nemůžeme si myslet, že jakkoli pečlivé hraniční kontroly zastaví migrační toky,“ upozornil ministr.

Nejčastější trasy běženců z Turecka na řecké ostrovy. Na nich se plánuje výstavba takzvaných hotspotů, podobných tomu v přístavu Mytiléné na ostrově Lesbos.

Ztrácíme solidaritu, varovala Evropu německá ministryně

Kvůli uprchlické krizi hrozí, že se vytratí solidarita mezi členy Evropské unie a že Evropa podlehne extremismu. Takový vývoj je přitom cílem hnutí Islámský stát (IS), které usiluje o zničení svobodného světa. Na úvod 52. ročníku Mnichovské bezpečnostní konference to řekla německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Uprchlická krize a IS jsou podle ní největšími současnými hrozbami pro Evropu.

Jordánské varování

Jordánský král Abdalláh II. označil boj proti teroristům IS za třetí světovou válku. „Vítězství nebo porážka v této válce vytvoří podobu světových hodnot a definuje naši bezpečnost a náš způsob života daleko do 21. století,“ řekl Abdalláh.

Král rovněž apeloval na Evropu, aby se zasadila o stabilizaci balkánských zemí s převážně muslimským obyvatelstvem. „Tyto země jsou evropskou první linií v boji proti extremismu. Pro Evropu by nic nebylo nebezpečnější, než kdyby na Balkáně vzrostl extremismus a nestabilita,“ řekl. „Klíčové nyní je znemožnit některým lidem zneužívat islám jako zástěrku pro politické záměry, které nejsou v evropském zájmu,“ dodal.

„Hrozí, že příslib budoucnosti, kterým Evropa byla v posledních 70 letech, vzor svobody a evropských hodnot, podlehne xenofobii a nacionalismu. To je voda na propagandistický mlýn IS, protože rozpory v EU hrají do karet především těm, kdo chtějí rozpad Evropy,“ řekla von der Leyenová.

Podle ministryně je nutné posílit evropskou solidaritu při řešení uprchlické krize. Německo podle ní loni odvedlo mimořádný díl práce, když dokázalo přijmout 1,1 milionu běženců, do budoucna je ale nutné tento počet snížit. „Všechny síly se jednou vyčerpají,“ řekla von der Leyenová a apelovala na vytvoření jednotných evropských azylových standardů a na rozdělování uprchlíků mezi jednotlivé země EU.

Pomoc pro uprchlíky však německá ministryně označila za morální povinnost Evropanů. Podle ní je nepředstavitelné, že by si kontinent s 500 miliony obyvatel nedokázal poradit s tím, že za rok přijdou dva miliony běženců.

Dlouhodobé řešení uprchlické krize podle von der Leyenové úzce souvisí s ukončením konfliktu v Sýrii. Proto je podle ní potřeba porazit IS, který ministryně označila za společného nepřítele všech, kdo se v Sýrii angažují. „Loni v tomto směru dosáhlo mezinárodní společenství úspěchu, IS ztratil mnoho území a přišel o svou image neporazitelnosti,“ řekla s tím, že boje ale ještě pokračují.

Ministryně očekává, že po skončení konfliktu se většina uprchlíků do Sýrie vrátí, aby ji pomohla obnovit. Tato obnova však podle ní potrvá přinejmenším deset let a bude zapotřebí, aby při ní pomáhalo i mezinárodní společenství.

Zeman navrhuje EU deportovat všechny migranty zpět

Řešením migrační krize v Evropské unii podle českého prezidenta Miloše Zemana spočívá v deportaci ekonomických uprchlíků, jakož i náboženských fanatiků z řad migrantů.

Uprchlická krize

Muslimské migranty hlava českého státu na bratislavské mezinárodní konferenci o sociální demokracii nepřímo označila za osoby, které nejsou s to přizpůsobit se evropské kultuře a mezi nimiž jsou džihádisté, jež by mohli připravovat teroristické útoky.

„Jediným způsobem řešení migrační krize je deportace ekonomických migrantů a těch, kdo hlásají náboženské násilí, náboženskou nenávist, krátce řečeno, připravují teroristické akce... Nebudeme si nalhávat, že mezi migranty nejsou i džihádisté, kteří mohou vytvořit takzvané spící buňky připravující obludné teroristické akce, jako byly nedávno v Paříži,“ řekl Zeman na konferenci zaměřené na téma sociální demokracie v 21. století.

Nepřímo kritizoval také muslimské migranty. „U slova migrace zapomínáme na jedno adjektivum, a to je islámská migrace. Islámská migrace není integrovatelná a není asimilovatelná do evropské kultury,“ uvedl Zeman v projevu na konferenci.

Odůvodnil to tím, že islámská civilizace odpírá ženám přístup ke vzdělání a k veřejným funkcím a že svědectví muslimské ženy před soudem má poloviční hodnotu než svědectví muže. Zmínil se zároveň o početné komunitě Vietnamců a Ukrajinců v Česku, kteří se podle něj naopak dokázali integrovat do společnosti.

Zeman kritizoval EU za její postup v migrační krizi. „Evropská unie selhala na celé čáře v řešení migrační krize. Když migrační vlna přišla, ztrácela čas nekonečnými žvásty, kterými vznešeně říkala diskuze. Žvásty o tom, že migranty bychom měli vítat, protože máme nedostatek pracovní síly,“ řekl Zeman a podotkl, že průměrná nezaměstnanost v EU činí 11 procent.

Řecké trajekty svážely stovky migrantů dorazivších na pobřeží Egejských ostrovů do přístavu v Pireu i na konci ledna:

28. ledna 2016


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue