Slova Zaorálka mířila k tomu, že Turkům Evropská unie slíbila tři miliardy eur, když pomohou zastavit příval do Evropy. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek řekl, že by také jeho země mohla do Evropy pustit větší počet imigrantů ze Sýrie a dalších států, kteří se snaží do Evropy dostat přes turecké území. (více čtěte zde) Podle Zaorálka bychom ale neměli brát Turecko jako partnera, který není schopen držet slovo.
„Každá hranice je tak silná, jak je silný její nejslabší článek,“ řekl poslancům ministr zahraničí. Současná evropská pozice je podle něj taková, že pokud některý z členů Evropské unie nemá prostředky nebo lidi na bezchybnou obranu schengenskou hranici, musí se zalepením „díry“ pomoci Unie. „A to je přesně pozice, kterou zastáváme,“ řekl poslancům Zaorálek.
„Pan ministr nám neřekl nic. Obhajoval impotentní zahraniční politiku,“ navezl se do něj vzápětí komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. „Nedozvěděli jsme se vůbec nic,“ přidal se ke kritice ministra lídr hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. Spolupráce s Tureckem je podle něj iluze.
Zaorálek to už neslyšel, kvůli cestě do Mnichova musel předčasně ze Sněmovny odejít. Šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch pak navrhl předložení schůze kvůli nepřítomnosti klíčových členů vlády při jednání, ale neuspěl.
Oplocení Řecka by vyvolalo humanitární katastrofu, řekl Fiala
„Vláda nám jen stále říká, že se hledá společné evropské řešení,“ kritizoval vládu předseda opoziční ODS Petr Fiala. Přitom upozornil, že premiér Bohuslav Sobotka se soustředí na řešení, které není unijní a celoevropské, a to, aby se vybudovala ochranná hráz na severní hranici Řecka, na hranici Bulharska a Makedonie.
Přitom Makedonie vůbec v Schengenu není, takže by nešlo o řešení unijní a podle předsedy ODS by vytěsnilo ze Schengenu Řecko. „Návrh na oplocení Řecka by vyvolal humanitární katastrofu,“ řekl Fiala.
Lidovci spolu s ČSSD a opoziční TOP 09 připravili návrh, jímž by poslanci vyjádřili znepokojení nad tím, že není efektivně zajištěna ochrana vnější hranice Evropské unie. V návrhu je také výzva vládě, aby na summitu Evropské unie trvala na přijetí konkrétních účinných opatření k ochraně vnější schengenské hranice, a je zopakován odmítavý postoj k přerozdělování migrantů po Evropě.
„Jsme v krizi, a proto by demokratické politické strany měly hledat společné evropské řešení,“ řekla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Jenže se o ničem nakonec nehlasovalo. Schůze před polednem skončila, aby se poslanci mohli věnovat úniku tajných dat o okolnostech návratu unesených českých občanů do vlasti.
Odmítněte vydírání Erdogana, navrhoval opoziční Úsvit
Opoziční Úsvit marně žádal, aby vláda odmítla jakékoli přidělené nelegální imigranty, a aby se Sněmovna postavila i proti hrozbě tureckého prezidenta Erdogana, že pošle další imigranty do Evropy.
„Poslanecká sněmovna odsuzuje vyjádření tureckého prezidenta Erdogana o posílání imigrantů do Evropy, považuje ho za vydírání a odmítá tomuto tlaku ustupovat,“ tak zněl návrh usnesení, s nímž opoziční Úsvit přišel, ale o kterém se vůbec nehlasovalo.
„Bojíme se, že vláda se zase bude snažit, aby se nestalo nic konkrétního,“ řekl šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch těsně před začátkem jednání. Což se nakonec také stalo. Úsvit také požadoval, aby vláda zabránila vzniku muslimských komunit šířících radikální islám a právo šaría v České republice a vyjádřila nedůvěru dosavadní imigrační a bezpečnostní politice Evropské unie.
Poslanci se kvůli přístupu české vlády k imigrační krizi sešli jen pár dnů před summitem Evropské unie, na němž má Unie příští týden situaci kolem imigrantů zabývat a má domluvit, jak se pokusí jejich příval do Evropy řešit.
