VIDEO: Chebští Mongolové vítali Nový rok, vládne mu ohnivá opice

  • 1
V Kulturním centru Svoboda v Chebu přivítali tamní Mongolové nový lunární rok, kterému tentokrát vládne ohnivá opice. Sálem zněly tradiční mongolské písně, nechyběly ukázky tanců ani pohádky pro děti. Komunita Mongolů čítá na Chebsku přibližně stovku lidí.

Muži byli v tradičních pláštích přepásaných šerpami a měli typické pokrývky hlavy, ženy zas v barevných hedvábných šatech a s čelenkami z korálků. Na stolech stály talíře a podnosy plné nezvyklých pokrmů.

„Svátek se nazývá Cagán sar neboli Bílý měsíc. Lidé by v té době na sebe měli být hodní. Navzájem se navštěvují a přejí si štěstí,“ vysvětluje zástupkyně mongolské menšiny v Chebu Ochirbat Byambajav.

„Obvykle se slaví koncem ledna nebo začátkem února. U nás se hodně dbá na to, aby mladší vzdávali úctu starším. Je tak nepsanou povinností, že všichni chodí přát nejprve těm nejstarším, pak otci, matce, staršímu sourozenci, sousedům,“ přibližuje.

V předvečer Nového roku se každá rodina loučí s tím odcházejícím. V domácnostech má být spousta jídla, v lednici a spíži nesmí zůstat volné místečko.

„Setkání s novým rokem neprobíhá o půlnoci jako v Česku, ale až první den roku nastávajícího. To vstáváme velmi brzy. Děláme tradiční obřady, které mají zajistit štěstí. Pak se všichni oblékají do slavnostních oděvů, blahopřejí si a zasednou ke stolu. Na něm nesmí chybět taštičky plněné masem, mléčné výrobky a tradiční nápoje,“ doplňuje Sanchir Gansum.

K rituálu patří šňupací tabák

„Mongolský oděv nazýváme dél. Oblékají jej hlavně lidé na vesnicích, ale nosí se i ve městech,“ vypráví šestadvacetiletý Temuujin. V Česku už žije patnáct let. Na krku se mu houpá náhrdelník vyrobený ze 108 dřevěných kuliček.

„To je můj talisman. Nosí štěstí,“ usmívá se.

Pak sáhne do náprsní kapsy a vytáhne poskládaný kus hedvábné látky. Uvnitř se skrývá zvláštní nádobka vyrobená z drahého kamene.

„Je v ní šňupací tabák. Když se setkám se známým, vytáhneme tabatěrky, lehce je pootevřeme, poválíme v dlaních a každý přičichne k tabáku toho druhého,“ ukazuje rituál zvaný Temuujin a s hrdostí v hlase dodává, že tohle jméno nosil v mládí i slavný Čingischán.