Pohlreich žasne nad tristní wellness kuchyní pro důchodce ve Hnačově

  • 72
Takzvané wellness pobyty pro seniorskou klientelu nabízejí v Hnačově, kam byste dojeli cestou z Klatov do Horažďovic. Počet strávníků restaurace rodinného podniku se v podstatě rovná počtu ubytovaných klientů, za letní sezonu tu uvaří jen pár desítek jídel pro další hosty. Majitelé netuší, kde může být chyba.

Když si pan Adolf Hanousek pozval minulé léto do rodinného podniku Zdeňka Pohlreicha se štábem Ano, šéfe!, byl si naprosto jistý, že je přímočarý šéfkuchař nemá na čem nachytat. A při troše štěstí se mu podaří odhalit, proč do jejich rodinné restaurace, kde si pečou i vlastní chleba, vlastně nikdo nechodí.

Podle šéfa je ovšem tristní už okolí takzvaného „wellness relax centra“. Nedaleký autokemp s nádherným, ovšem smrdutým koupacím rybníčkem se zákazem koupání, příšerně vymalovaná fasáda vlastního podniku olepená nápisy a samolepkami, vstup se závěsy plnými prachu. Není tu podle něj nic, co by lákalo k návštěvě, natož k návratu, přitom jde o nádherné místo se Šumavou za zády.

Ano, šéfe! v Hnačově

Hanouskovi se třemi dětmi si toho na sebe nevzali zrovna málo, a ani jim se evidentně nevyhnula profesní slepota, kvůli které nejsou schopni se na svůj podnik podívat jinýma očima. Na druhou stranu - syn už je dospělý a ač pracuje jako policista, rodičům je v rámci možností ochotný pomoci, patnáctiletá dcera už se do rodinného kolotoče také zapojila.

Zpětnou vazbu od ubytovaných důchodců moc očekávat nemohou, to jsou lidé, kteří jsou většinou zvyklí nereptat a sníst, co se před ně na talíři postaví. „Aspoň vím, co mě jednou čeká,“ konstatuje šéf, kterého zajímá i program pro seniory a chvílemi si sledování cvrkotu kolem seniorů a komunikaci s nimi opravdu užívá.

Wellness nemusí být dietní, ale poctivé a chutné

Jinak je ale podle šéfa nakonec nejlépe venku na čerstvém vzduchu, uvnitř má pocit, že ze všech koutů zaprášené restaurace i slabé kuchyně leze lenost a výmluvy. Může ho vzít čert, když vidí, že důchodcům do polévky nenasekají ani pár snítek petrželky, která jim roste na záhonu jen pár kroků od kuchyně.

Maso na roštěnou omývají vodou, pak se diví, že je tvrdé, řízky solí rovnou z pixly a sypou na ně grilovací směs, přípravy šidí, jak jen mohou, přitom omílají, že se snaží. Nezbývá než nalít Hanouskovým čistého vína.

Hosté k nim nechodí ne proto, že jim nechtějí nechat vydělat. Prostě není důvod, ukáže nekompromisně další čtvrteční premiérový díl Ano, šéfe! na Primě. Je jen otázka, jestli s tím každodenní rutinou znavená rodina dokázala něco udělat.