Uprchlíci čekají v Berlíně před ministerstvem sociální péče, aby podali žádost...

Uprchlíci čekají v Berlíně před ministerstvem sociální péče, aby podali žádost o azyl. (10. srpna 2015) | foto: Reuters

Deportace z Německa váznou. Stačí, když migrant „ztratí“ doklady

  • 546
Během loňského roku požádalo v Německu o azyl přes milion lidí, šanci na přiznání mezinárodní ochrany má sotva třetina. Zbytek by měl zemi po zamítnutí žádosti obratem opustit, za celý rok však Němci podle deníku Die Welt deportovali jen 20 tisíc cizinců. Pokud se někdo chce odletu vyhnout, stačí „ztratit“ doklady.

Celkový počet cizinců, jejichž vyhoštění skutečně skončilo odletem z Německa, se loni zastavil na čísle 20 916. Vyplývá to ze statistiky, kterou redakce deníku Die Welt sestavila na základě údajů spolkového ministerstva vnitra, policie a vlád jednotlivých spolkových zemí. Oficiálních rozhodnutí o vyhoštění přitom úřady vydaly 200 tisíc, vykonat se podařilo jen každé desáté.

Spolkové země a deportace

První číslo udává celkový počet vyhoštěných lidí za minulý rok. Číslo v závorce udává podíl migrantů, jejichž azylové žádosti musí spolková země zpracovávat na základě německých kvót.

Jde o procentuální podíl z více než milionu azylových žádostí (více o kvótách zde).

  1. Sev. Porýní-Vestfálsko: 4 395 (21,2)
  2. Bavorsko: 4 195 (15,5)
  3. Hesensko: 2 658 (7,35)
  4. Bád. - Württembersko: 2 431 (12,9)
  5. Dolní Sasko: 938 (9,3)
  6. Berlín: 898 (5,0)
  7. Sasko - Anhaltsko: 861 (2,8)
  8. Meklen. - Př. Pomořansko: 740 (2,0)
  9. Sasko: 724 (5,1)
  10. Hamburk: 612 (2,5)
  11. Porýní-Falc: 482 (4,8)
  12. Šlesvicko - Holštýnsko: 397 (3,4)
  13. Durynsko: 322 (2,7)
  14. Braniborsko: 321 (3,1)
  15. Sársko: 276 (1,2)
  16. Brémy: 43 (1)

Dalších 623 cizinců bylo deportováno v gesci spolkových úřadů. Celkem zemi nedobrovolně opustilo 20 916 lidí.

Zdroje: Die Welt, BAMF

Nejaktivněji se do deportace cizinců zapojilo Severní Porýní-Vestfálsko, odkud muselo odejít 4 395 lidí.

Není to náhoda, nejlidnatější spolkové zemi s bohatě rozvinutým průmyslem úřady podle interních německých kvót přidělují do péče více žadatelů o azyl než kterékoli jiné.

Na druhém místě skončilo ve statistikách Bavorsko, kde migranti svou cestu po Německu začínají. Jeho premiér Horst Seehofer se netají tím, že chce přijímání cizinců výrazně omezit. Volá po ochraně hranic a zmínil i odchod kancléřky Angely Merkelové (více čtěte zde).

Brémy deportují jednoho ze 70 vyhoštěných

Nejméně přistěhovalců loni do letadla posadili policisté v nejmenší spolkové zemi - Brémách. Dvojice měst obklopená Dolním Saskem, v nichž dohromady žije necelých 700 tisíc lidí, do statistiky přispěla dvouciferným číslem. Deportovala 43 lidí.

„Pokud ta čísla srovnáme se zhruba 3 100 příkazy k vycestování, které jsou za rok vydány, je deportován asi každý sedmdesátý,“ řekl novinářům brémský poslanec Wilhelm Hinners z vládní CDU.

V přístupu brémských úřadů se odráží i smířlivost samotných obyvatel hanzovního města. Brémy jsou jedinou spolkovou zemí, která loni nezaznamenala ani jediný útok na azylové centrum (více se dočtete zde).

Vyhoštění migranti se domů nehrnou, vláda je toleruje

Neúspěšní žadatelé o azyl napříč spolkovými zeměmi spolehlivě znají jedno německé slovo: Duldung. Listinou s tímto slovem a úředním razítkem stát doslova prohlašuje, že dočasně „strpí“ přítomnost nelegálního migranta na svém území, přestože by ho podle pravidel měl deportovat.

Tolerovaný přistěhovalec nesmí pracovat a nemá nárok na sociální dávky s výjimkou příspěvku na základní životní potřeby, který pobíral už jako žadatel o azyl. Mnozí si však práci najdou načerno.

Právě takzvaný Duldung se proto snaží získat desítky tisíc lidí, kteří nedosáhnou na povolení k pobytu. Ještě nedávno byl zejména doménou balkánských přistěhovalců, migrační vlna etnické složení „trpěných“ cizinců zpestřila.

Do letadla nemusí marodi ani lidé bez dokladů

Navzdory jednotným zákonům se přístup k dočasnému upuštění od deportace ve spolkových zemích výrazně liší. Policie má s cizincem na letiště zamířit ve chvíli, kdy neexistuje žádný důvod proč deportaci odkládat. Neúspěšný žadatel o azyl nemůže být vrácen například do země, kde mu hrozí vážné nebezpečí jako válka nebo pronásledování. Možných důvodu je však víc.

Uprchlická krize

V některých případech odlet překazí nemoc, jindy narození dítěte na německém území. Důvodem k odkladu deportace však bývá třeba i ztráta dokladů z domovské země, migranti tak cestovní pasy „ztrácí“ i svévolně.

Neschopnost německých úřadů vypořádat se s vyhoštěnými cizinci láká do země další přistěhovalce - věří, že přestože azyl třeba nedostanou, nikdo je do letadla neposadí. Německo se proti tomu snaží bojovat, do urychlení deportací zapojilo armádní letectvo a najala si i soukromé dopravce. Jak portál iDNES.cz informoval už před Vánoci, od léta jí s vyhoštěnými migranty pomáhá i česká letecká společnost Travel Service (psali jsme zde).

Africkým zemím se migrace vyplácí, do omezení se nehrnou

Vláda kancléřky Angely Merkelové průběžně rozšiřuje také seznam bezpečných zemí, od jejichž občanů nemíní azylové žádosti přijímat. Naposledy na něj přibylo něj Alžírsko, Tunisko a Maroko.

S některými už má Berlín uzavřenou dohodu o vracení neúspěšných žadatelů, africké vlády se však k omezování migrace příliš nemají. Jejich občané, kteří se dostanou do Evropy, totiž domů posílají peníze.

Koalice zároveň pomalu nachází shodu na novém azylovém balíčku, podle magazínu Der Spiegel už se dohadují jen detaily. Merkelová, Seehofer a šéf sociálních demokratů Sigmar Gabriel v něm plánují výrazně omezit třeba i odklady deportací ze zdravotních důvodů. Do letadla by podle nových pravidel nemusel nastoupit jen vážně nemocný člověk, kterému by se cestou mohlo výrazně přitížit.

Německo bylo loni pod náporem migrantů. Tak to vypadalo v Mnichově v září:

13. září 2015


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video